Turistické cíle v okolí obce Tehov

Vodní nádrž Hostivař byla vybudována v letech 1961–1963 v Petrovickém údolí na potoce Botiči. Byla kompletně napuštěna v roce 1964 a její rozloha činí až 42 ha. Maximální hloubka dosahuje 12 m. Na místě dříve bylo koupaliště a 50 metrový bazén.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Východní pól je vyznačen na hranici katastrů pražského Újezdu nad Lesy a města Úvaly.

Kamenný vyhlídkový gloriet (8 m, 310 m n. m.) dal postavit r. 1830 hrabě Jan Nepomuk Nostitz-Rhineck poblíž průhonického zámku. Gloriet byl koncem 19. stol. upraven. V 1. polovině 20. stol. přestal sloužit svému účelu a postupně zcela zchátral. V l. 2009-10 byla provedena jeho celková rekonstrukce.

Zemní železobetonový vodojem na návrší Žebrov, který byl vybudován v letech 2024-2025, slouží zároveň jako volně přístupná vyhlídka. Výhled z něj je omezen třemi průseky.

Pozdně barokní výklenková kaple s freskou Ukřižování a P. Marie ve čtyřlistu byla v Malešicích postavena r. 1757 Karlo-Ferdinandovou univerzitou na paměť bitvy u nedalekých Štěrbohol ze 6. května téhož roku. Dřevěný průhled před kaplí znázorňuje její výzdobu v původních barvách.

Výklenková kaple se sochou svatého Jana Nepomuckého, pravděpodobně z 19. století. Jedna z několika zdejších kapliček stojí na malém náměstíčku na nábřeží řeky Sázavy, na cestě mezi bývalým katolickým kostelem sv. Martina a evangelickým kostelem. V jejím sousedství je pomník padlým v 1. sv. válce.

Zámek byl postaven pravděpodobně vévodou Juliem Františkem Sachsen – Lauenburgem či jeho následovníky po r. 1663. R. 1885 původní zámek vyhořel a jeho majitel Ludvík Korb z Weidenheimu ho nechal novorenesančně opravit podle plánů Ferdinanda Hauptmanna. Nyní využíván jako administrativní budova.

Pozůstatky zaniklé středověké vesnice Žák z 16. století. Lze zde rozpoznat zdi bývalých domů, hráz rybníka a středověkou kamennou studnu. Vesnička patrně zanikla v průběhu třicetileté války (1618-1648) a poté již nebyla obnovena. R. 2003 byla zapsána jako nemovitá kulturní památka.

Nejvyšší kamenný most v Čechách postavený itlaskými dělníky v letech 1898–1899 nad údolím Kocour. Zprovozněn o půl roku později. Most je technický unikát.

Zřícenina hradu poprvé zmiňovaného v r. 1341. V r. 1450 byl dobyt Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka. Ten dal hrad obnovit jako vojenský opěrný bod pro velké množství vojáků.

Téměř zaniklý židovský hřbitov náboženské obce Strančice. Založen v 19. stol., poslední pohřby r. 1943, zlikvidován r. 1964.

Židovský hřbitov z roku 1713, rozšířen roku 1847. Poslední pohřby za 2. světové války. Sousedí s budovou bývalého židovského obecního domu z 18. století.