Turistické cíle v okolí obce Dobřejovice

Farní kostel je součástí arcibiskupského semináře, postaveného ve 20. letech 20. století podle projektu Františka Havla. Sochy Krista a Mojžíše na průčelí vytvořil B. Benda, interiéry vyzdobili J. Brůha a L. Vocetka. Hlavní oltář je od B. Becka.

Původně raně gotický kostel byl po polovině 14. století doplněn o výrazné vrcholně gotické presbyterium s "obranným" patrem. Stavba byla částečně upravena barokně.

Románský kostel snad z přelomu 11. a 12. stol., pravděpodobně vlastnický, při panském dvorci u brodu a mostu přes Vltavu. Po pol. 12. stol. přestavěn na centrální stavbu se třemi apsidami. V pol. 14. stol. farní, doplněna gotická obdélná loď. R. 1789 zrušen, přestavěn na obytný dům. Zanikl r. 1896.

Zaniklý podskalský kostel sv. Vojtěcha Menšího byl postaven někdy před rokem 1230, od roku 1351 byl farní. Poničen byl husity roku 1420, poté byl obnoven a sloužil vyznavačům podobojí. Po Bílé hoře se stal katolickým, v roce 1712 byl opraven. Zrušen a zbořen byl někdy po roce 1790.

Barokní kostel vznikl během tří let od roku 1740 v místech bývalé tvrze. Tou dobou již byla přestavěna v špýchar a maštale. Podél ohradní zdi stojí sochy jednotlivých svatých. Nedaleko severně je k vidění zámek Uhříněves z druhé poloviny 18. století.

Jednolodní barokní kostel s obdélným pravoúhlým presbytářem a věží z roku 1742.

Barokní kostnice hřbitova u sv. Haštala z roku 1660. Přestavěná 1712 na hřbitovní kapli. Na obytnou budovu změněna po zrušení hřbitova v r. 1832. Malba na zdi z r. 1717.

Rodinná vila českého architekta Jana Kotěry (1871-1923) byla vybudována na východním okraji Vinohrad v letech 1908–1909 podle jeho vlastního návrhu. Stavba, která kombinuje režné zdivo s hrubou omítkou, patří do období Kotěrovy racionální moderny. Slouží stále jako byty a je památkově chráněna.

Palác v jižní frontě Mostecké ulice vznikl renesanční a barokní úpravou několika starších domů. Pozdně barokní přestavba proběhla kolem roku 1775.

Vrcholné dílo české kubistické architektury, postavena v letech 1912 – 1913 podle projektu Josefa Chochola. Po II.svět. válce mateřská škola, dnes rekonstrukce do původní podoby. Kolem architektonicky cenná zahrada.

Chátrající tvrz prvně zmíněná v 14. stol. za Pešíka z Komárova, jenž ji prodal Jakubu ze Sušice. Rezidenční funkci si uchovala jen do 20. let 17. stol., poté tvoří pohou součást popužního dvora. Poslední majitel - Výzkumný ústav živ. výroby ČSAV.

Zaniklá tvrz, tzv. Králův dvůr, kterou dal postavit Václav IV. v 2. pol. 14. stol. Dvůr byl obýván českými králi v l. 1383–1484. Poté byl v soukromém majetku a majitelé se často střídali. R. 1689 vyhořel, ale byl opraven. R. 1899 objekt koupila Živnobanka, která ho r. 1902 při asanaci celý zbořila.