Turistické cíle v okolí obce Čelákovice

Kostel zde prý stával již koncem 10. st. Ve 2. pol. 12. st. postavena dnešní loď s věží, ve 14. st. presbytář. V 18. st. přestavěn barokně sakristie. Další renovace r. 1899 a v druhé pol. 20. st. Jednolodní podélná stavba s polygonálním závěrem, hranolovou věží v průčelí a osově umístěnou sakristií.

Kostel postavený v letech 1681-1682 v barokním slohu, 1865 nově postavena loď a přistavena věž s hodinami. V roce 1982 znovu vysvěcen za účasti kardinála Františka Tomáška.

Barokní kostel vznikl během tří let od roku 1740 v místech bývalé tvrze. Tou dobou již byla přestavěna v špýchar a maštale. Podél ohradní zdi stojí sochy jednotlivých svatých. Nedaleko severně je k vidění zámek Uhříněves z druhé poloviny 18. století.

Původně gotický či ještě starší kostel s obdélnou lodí, trojboce zakončeným závěrem, hranolovou věží v průčelí a osovou sakristií. Upraven barokně, současný vzhled a věž z roku 1822, naposledy opraven roku 1998. Obklopen rozsáhlým funkčním hřbitovem.

Jednolodní barokní kostel s obdélným pravoúhlým presbytářem a věží z roku 1742.

Tvrz se poprvé připomíná r. 1359. Od r. 1395 v držení Aleše Škopka z Dubé, r. 1420 dobyta husity a stala se jejich důležitou baštou. Po skončení husitských válek tvrz opakovaně zastavována, r. 1586 ji císař Rudolf II. vyplatil a od té doby byla využívána jen hospodářsky. Od r. 1864 soukromým sídlem.

Netradiční rozhledna nad obcí Kostelní Hlavno vznikla r. 2011 z bývalé vojenské hlásky získané bezúplatně od armády. Vyhlídková plošina ve výši 8 m je přístupná ve stanovené otevírací době a poskytuje výhled na Kokořínsko, Prahu, Říp a České středohoří.

Jan Rudolf Trčka z Lípy v letech 1612 - 1634 postavil renesanční zámek. Za Václava z Morzina r. 1719 úpravy v barokním stylu. Další adaptace až v letech 1912 – 1913 a v letech 1949 až 1965. R. 1990 zámek vyhořel. Od r. 2004 postupná rekonstrukce.

Městské hradby byly vybudovány na místě pův. opevnění (13. stol.) r. 1345 na příkaz Arnošta z Pardubic. V l. 1445-1487 byly přestavěny a zpevněny branami a bastiony. K jejich zániku přispěly požáry v 17. stol., později opevnění pozbylo významu. Zachovaly se části hradeb a předbraní Kouřimské brány.

Jednodílné blatné hradiště o rozloze asi 1,4 ha vybudované v šíji mendru starého Labe bylo chráněno ze tří stran původním tokem. Po obvodu bylo navíc opevněno valem a příkopem. Přístup zřejmě umožňovala haťovaná stezka vedoucí přes bažiny od východu.

Chátrající tvrz prvně zmíněná v 14. stol. za Pešíka z Komárova, jenž ji prodal Jakubu ze Sušice. Rezidenční funkci si uchovala jen do 20. let 17. stol., poté tvoří pohou součást popužního dvora. Poslední majitel - Výzkumný ústav živ. výroby ČSAV.

Pozůstatky vodního tvrziště v rozlehlém polesí Kersko. Tvrz byla patrně založena některým z manů poděbradského hradu. Tvrz a její okolí bylo vypleněno v r. 1420 vojskem císaře Zikmunda.