Turistické cíle v okolí obce Dobročovice

Pískovcový kříž z roku 1813 označuje místo, kde byli pochováni napoleonští vojáci, kteří zde zahynuli při transportu po bitvě u Lipska.

Pískovcová deska z červeného nučického pískovce s reliéfem kříže a oštěpu pochází z roku 1585. Připomíná tragedii, při které domácí hádka v rodině všestarského krčmáře vyvrcholila vraždou jeho manželky. Křížový kámen není zapsán na seznamu kulturních památek.

Rozsáhlé vesnické panské sídlo vzniklo ve 14. stol., kdy bylo v držení pražských měšťanů Olbramoviců. Opuštěno v průběhu 16. stol.

Kyjský rybník rozlohou téměř 15 ha patří k největším Praze. Jako průtočný je napájen říčkou Rokytkou. Revitalizován v letech 2007-2010, přitom upraveny břehy a zřízen umělý ostrov pro hnízdění vodních ptáků.

Velmi pěkně dochované tvrziště Lažany a stopy po zaniklé vsi se nacházejí na okraji lesa nedaleko Vyžlovky. Archeologický výzkum doložil počátky vsi do 13. století a zánik do druhé poloviny 14. století. Samotná tvrz byla vybudována zřejmě ve 14. století.

Zbytky zdiva tvrze a vsi ze 14. st., písemně doložené po r. 1412 jako majetek staroměstským měšťanů. R. 1506 uváděna tvrz jako pustá, poté zanikla i s kostelem a vsí. Dochován zarostlý pahorek s odkopaným vnitřním nárožím hranolové věže a příkopem.

Nevelký lom založený v polovině 19. století pro těžbu kvalitního žulového kamene. Těžba byla ukončena kolem roku 1928. Z lomu byl vytěžen základní kámen Národního divadla v Praze.

Bývalý žulový lom, dnes přírodní památka s celoročně zatopenými tůňkami. Vyhlášen v roce 1990 přírodní rezervací o rozloze 0,79 ha.

Zámek byl postaven v roce 1755 v barokním slohu na místě starší tvrze stavitelem Jakubem Antonínem Canavallem. V současnosti je zámek využíván několika organizacemi a není veřejnosti přístupný.

Památník s rozhlednou (12 m, 480 m n. m.), připomínající velké husitské shromáždění, zadal Okresní osvětový sbor v Jílovém (architekt Jansta). Slavnostně byl otevřen 5.7.1931. Později rozhledna pozapomenuta chátrala, r. 1998 byla provedena na popud obyvatel Sulic její oprava.

Barokní sloup se sochou Immaculaty a kamenným soklem obklopený kamenným zábradlím z roku 1699, který vychází z podoby mariánského sloupu sochaře Jiřího Bendla z roku 1652. Autor ani donátor nejsou známi, sloup je pouze označen iniciály F.F.B.

Ulička v domovním bloku, který dodatečně rozdělil hlavní českobrodské náměstí, sloužila snad již od 13. století jako masné krámy. Ve II. polovině 16. století získala novou vstupní bránu z jižní strany (dnes náměstí Arnošta z Pardubic).