Turistické cíle v okolí obce Podolanka

Kostel stojí na místě, kde byl postaven r. 1352 románský kostelík a přibl. od r. 1735 barokní kostel. Současný kostel (arch. K. Scheiner) dal postavit v novorománském stylu r. 1875 Filip Schoeller, majitel čakovického zámku. R. 1904 přistavěna boční kaple (arch. K. Hilbert). Výzdoba K. Klusáček.

Raně barokní centrální kostel, původně kaple nejstarší části Olšanských hřbitovů.

Původní německý luteránský kostel z let 1611–14 se po roce 1624 stal součástí paulánského kláštera. S ním byl roku 1784 zrušen a nadále účelově využíván (mincovna). Od roku 1863 obnovován pro evangelíky (postupně do roku 1950), jimž slouží dosud.

Kostel postavený v letech 1351-1401 se stal farní svatyní jižní (horní) části Nového Města pražského. Stojí v místech osady Rybníček, vedle rotundy, jejíž patrocinium převzal. Nevýrazné barokní úpravy z 18. století setřela tvrdá puristická rekonstrukce, provedená 1874-79 podle projektu J. Mockera.

Kostel sv. Terezie od Dítěte Ježíše vznikl v letech 1997-2000 přestavbou kaple téhož zasvěcení z r. 1936. Ve věžičce nese tři zvony a zvonkohru. Je součástí komplexu ústavu salesiánů Dona Bosca, římskokatolické kongregace zaměřené na výchovu mládeže. Kostel je farním pro Kobylisy a Troju.

Drobný, přesto jedinečně zachovalý románský bazilikální kostel z 12. století s gotickými úpravami z období kolem roku 1500 a barokní věží a detaily.

Počátky kostela jsou datovány rokem 1046, ve 12. století proběhly rozsáhlé stavební úpravy. V 15. století byli započaty dalěí stavební úpravy pokračující až do 17. století.

Farní kostel někdejší samostatné obce, postavený 1929–1930 podle projektu Josefa Gočára na ploše bývalého hřbitova. Největší konstruktivistická sakrální stavba v Praze. Od počátku 90. let 20. stol. postupná rekonstrukce při zachování původních prvků. Věž r. 2010 doplněna sochou sv. Václava.

Novorenesanční basilika, postavená v letech 1875–85 podle projektu Viktora Barvitia. Nejvýznamnější sakrální objekt v tomto slohu na dnešním území Prahy nahradil původní smíchovský kostelík sv. Filipa a Jakuba, který nepostačoval potřebám tehdejšího samostatného města.