Turistické cíle v okolí obce Postřižín

Pozdně gotický kostel sv. Víta vystavěn koncem 15. st. Chrámové trojlodí dokončeno poč. 16. století. Renesanční přestavba proběhla v letech 1566–1567. Jižní předsíň pochází z poloviny 18. století.

Kostel sv. Vojtěcha postaven v gotickém slohu okolo r.1352. Tehdy byl, až do husitských válek, kostelem farním. Roku 1717 přestavěn ve slohu barokním. U kostela stojí hranolová zvonice, členěná lizénami, završená cibulí.

Secesní dřevěný kostel z let 1904 až 1905, dílo architekta Emila Králíčka z projekčního ateliéru stavitele Matěje Blechy. Původně provizorní stavba na 5 let. V roce 1987 byl prohlášen nemovitou kulturní památkou.

Farní kostel je součástí arcibiskupského semináře, postaveného ve 20. letech 20. století podle projektu Františka Havla. Sochy Krista a Mojžíše na průčelí vytvořil B. Benda, interiéry vyzdobili J. Brůha a L. Vocetka. Hlavní oltář je od B. Becka.

Kostel zde prý stával již koncem 10. st. Ve 2. pol. 12. st. postavena dnešní loď s věží, ve 14. st. presbytář. V 18. st. přestavěn barokně sakristie. Další renovace r. 1899 a v druhé pol. 20. st. Jednolodní podélná stavba s polygonálním závěrem, hranolovou věží v průčelí a osově umístěnou sakristií.

Původně gotický či ještě starší kostel s obdélnou lodí, trojboce zakončeným závěrem, hranolovou věží v průčelí a osovou sakristií. Upraven barokně, současný vzhled a věž z roku 1822, naposledy opraven roku 1998. Obklopen rozsáhlým funkčním hřbitovem.

Původně farní kostel vsi Malovary, která zanikla v 16. století. Od té doby slouží jako hřbitovní. Gotická stavba byla upravena barokně. V jihovýchodní části hřbitova stojí zvonice.

Tvrz se poprvé připomíná r. 1359. Od r. 1395 v držení Aleše Škopka z Dubé, r. 1420 dobyta husity a stala se jejich důležitou baštou. Po skončení husitských válek tvrz opakovaně zastavována, r. 1586 ji císař Rudolf II. vyplatil a od té doby byla využívána jen hospodářsky. Od r. 1864 soukromým sídlem.

Koukolova vila v pražské Bubenči vznikla v letech 1892–1893 podle projektu architekta Rudolfa Koukoly jako jeho vlastní rodinné sídlo. Novorenesanční stavba se sgrafitovým vlysem, zdobeným portálem a dekorativně členěnými průčelími je kulturní památkou od roku 1958.

Koulova vila v pražské Bubenči vznikla roku 1896 podle návrhu architekta Jana Kouly jako jeho rodinné sídlo. Patrovou stavbu na půdorysu písmene T zdobí arkýř, malby s lidovými motivy a socha svatého Ivana s laní od Stanislava Suchardy. Kulturní památkou je od roku 1958.

Jednodílné blatné hradiště o rozloze asi 1,4 ha vybudované v šíji mendru starého Labe bylo chráněno ze tří stran původním tokem. Po obvodu bylo navíc opevněno valem a příkopem. Přístup zřejmě umožňovala haťovaná stezka vedoucí přes bažiny od východu.

Okolo r. 1406 postavili křižovníci s červenou hvězdou u brodu přes Vltavu tvrz. Za husitských válek byla silně poškozena a již nebyla obnovena a postupně zanikla. Dnes již po ní nejsou žádné stopy.