Turistické cíle v okolí obce Vodochody

Založen kol. r. 1374 Janem Očkem z Vlašimi. V 15. stol. zanikl, obnoven r. 1574 jako útulek pro vysloužilé zaměstnance hradu. V l. 1733–37 přestavěn K.I.Dientzenhoferem. V r. 1784 upraven na kasárna. Od pol. 20.stol. slouží správě hradu.

Dvojice domů, která byla pro zpěvácký spolek Hlahol postavena v l. 1903–1905. Na projektu se podíleli František Schlaffer a Josef Fanta, postavil ji stavitel Čeněk Gregor. Autory výzdoby jsou malíři Karel Ludvík Klusáček a Alfons Mucha či sochař Josef Pekárek. Památkově chráněná je od roku 1964.

Pozdně renesanční budova přestavená barokně po r. 1666, dále upravována v l. 1723–26 a po r. 1783. Od r. 1836 patří Spolku sv. Notburgy, dnes Kongregaci milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Ve dvoře freska Sv. rodiny z r. 1680 od J. Hermana.

Nad jižním okrajem obce se vytvořil vlivem eroze ve sprašových vrstvách až 16 m hluboký zářez – sprašová rokle. Žije tu teplomilný hmyz a zajímavé druhy měkkýšů, na okrajích se dochovaly ostrůvky černozemní stepní vegetace.

Čistírna odpadních vod byla postavena v letech 1901 – 1906 a sloužila k čištění většiny odpadních vod města Prahy. Provoz byl ukončen po dostavbě Ústřední čistírny odpadních vod v roce 1967. Projekt kanalizace i návrh technických parametrů čistírny vypracoval sir William Heerlein Lindley.

Barokní klasicistně upravená zájezdní hospoda, kterou nechali v r. 1711 postavit páni z Hlubna jako náhradu za hospodu zničenou za třicetileté války. V r. 1723 ji navštívil císař Karel VI., r. 1743 císařovna Marie Terezie a poté několikrát císař Josef II.

Komplex středověkých budov (středověká rychta Havelského Města, věž, Havelská brána) sjednocený v r. 1588 a klasicistně upravený Ignácem Janem Pilliardim kolem roku 1798.

Kobyliská střelnice - tragické místo, kde nacisté v letech 1941-1945 popravili více než 750 českých vlastenců. Popraviště je od r. 1945 označeno křížem a v r. 1975 bylo pietně upraveno na Památník protifašistického odboje. V r. 1978 prohlášeno za NKP.

Část areálu biskupského domu postaveného před r.1060. Po požáru v pol. 12. stol. dům rozšířen, upraven v gotice i renesanci. Dnešní podoba je raně barokní z pol. 17. stol. podle projektu Francesca Carratiho.

Komplex několika původně samostatných objektů na západní straně Staroměstského náměstí, scelených od roku 1338 do poloviny 19. století. Severní a západní křídlo zdemolováno 1948 po válečném poškození.

Vodárenská věž (53 m) stojí na místě pův. dřevěné věže, postavené ve 40. letech 14. stol. Ta vyhořela r. 1576 a r. 1577 zde byla postavena věž nová. Několikrát byla poškozena a poté opravena, naposledy po požáru r. 1878, kdy bylo přistavěno patro a přidány hodiny. Svému účelu sloužila do r. 1884.