Turistické cíle v okolí obce Hoštice

Kostel sv. Vojtěcha postaven v gotickém slohu okolo r.1352. Tehdy byl, až do husitských válek, kostelem farním. Roku 1717 přestavěn ve slohu barokním. U kostela stojí hranolová zvonice, členěná lizénami, završená cibulí.

Secesní dřevěný kostel z let 1904 až 1905, dílo architekta Emila Králíčka z projekčního ateliéru stavitele Matěje Blechy. Původně provizorní stavba na 5 let. V roce 1987 byl prohlášen nemovitou kulturní památkou.

Románský kostel snad z přelomu 11. a 12. stol., pravděpodobně vlastnický, při panském dvorci u brodu a mostu přes Vltavu. Po pol. 12. stol. přestavěn na centrální stavbu se třemi apsidami. V pol. 14. stol. farní, doplněna gotická obdélná loď. R. 1789 zrušen, přestavěn na obytný dům. Zanikl r. 1896.

Zaniklý podskalský kostel sv. Vojtěcha Menšího byl postaven někdy před rokem 1230, od roku 1351 byl farní. Poničen byl husity roku 1420, poté byl obnoven a sloužil vyznavačům podobojí. Po Bílé hoře se stal katolickým, v roce 1712 byl opraven. Zrušen a zbořen byl někdy po roce 1790.

Původně gotický či ještě starší kostel s obdélnou lodí, trojboce zakončeným závěrem, hranolovou věží v průčelí a osovou sakristií. Upraven barokně, současný vzhled a věž z roku 1822, naposledy opraven roku 1998. Obklopen rozsáhlým funkčním hřbitovem.

Původně farní kostel vsi Malovary, která zanikla v 16. století. Od té doby slouží jako hřbitovní. Gotická stavba byla upravena barokně. V jihovýchodní části hřbitova stojí zvonice.

Tvrz se poprvé připomíná r. 1359. Od r. 1395 v držení Aleše Škopka z Dubé, r. 1420 dobyta husity a stala se jejich důležitou baštou. Po skončení husitských válek tvrz opakovaně zastavována, r. 1586 ji císař Rudolf II. vyplatil a od té doby byla využívána jen hospodářsky. Od r. 1864 soukromým sídlem.

Barokní kostnice hřbitova u sv. Haštala z roku 1660. Přestavěná 1712 na hřbitovní kapli. Na obytnou budovu změněna po zrušení hřbitova v r. 1832. Malba na zdi z r. 1717.

Rodinná vila českého architekta Jana Kotěry (1871-1923) byla vybudována na východním okraji Vinohrad v letech 1908–1909 podle jeho vlastního návrhu. Stavba, která kombinuje režné zdivo s hrubou omítkou, patří do období Kotěrovy racionální moderny. Slouží stále jako byty a je památkově chráněna.

Koukolova vila v pražské Bubenči vznikla v letech 1892–1893 podle projektu architekta Rudolfa Koukoly jako jeho vlastní rodinné sídlo. Novorenesanční stavba se sgrafitovým vlysem, zdobeným portálem a dekorativně členěnými průčelími je kulturní památkou od roku 1958.

Koulova vila v pražské Bubenči vznikla roku 1896 podle návrhu architekta Jana Kouly jako jeho rodinné sídlo. Patrovou stavbu na půdorysu písmene T zdobí arkýř, malby s lidovými motivy a socha svatého Ivana s laní od Stanislava Suchardy. Kulturní památkou je od roku 1958.

Palác v jižní frontě Mostecké ulice vznikl renesanční a barokní úpravou několika starších domů. Pozdně barokní přestavba proběhla kolem roku 1775.