Turistické cíle v okolí obce Zdiby

Boží muka pochází z 2. pol. 18. stol. Postavena na hranolovém podstavci z hrubě opracovaných kamenných kvádrů krytých kamennými deskami a na nich vlastní pilířová boží muka z pískovce. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1987.

Boží muka, označovaná též jako morový sloup, pocházejí ze 17. století, pravděpodobně z doby před rokem 1685. Na čtyřbokém podstavci stojí mohutný obílený válcový dřík, na něm je čtyřboká kaplička zakončená dvojitým křížem. V mělkých nikách jsou mozaiky světců, vytvořené snad ve 20.století.

Boží muka u Svrkyně byla postavena v roce 2015. Autorem je Dušan Seidl. Postavena k uctění památky českých světců a také na památku obětí atentátu z 11. září 2001 ve Spojených státech. Ve středových výklencích umístěny malby českých světců. Pod vrcholovou hlavicí lze po obvodu postupně číst text.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1159. Jehlancovitý sloup značil hranici královského revíru. Stojí na malé vyvýšenině. Na vrcholu sloupu kovový křížek.

U národní kulturní památky Budeč stojí včelí boží muka. Autorem je Jan Trejbal. Jejich součástí je úl a útočiště zde najde i další hmyz. O úl se starají děti z místní školy. Boží muka vyrobena ze speciálně vyvinutého a probíleného betonu. Místo sošky nebo křížku jsou plástve.

Hranolová, asi 4 m vysoká boží muka se sochou Panny Marie Immaculaty na vrcholu stojí u turistického odpočívadla při červeně značené bývalé poutní cestě od jezuitské rezidence v Tuchoměřicích ke kapli sv. Kříže v Číčovicích. Vznikla v letech 1711-1712, po celkové opravě požehnána v září 2020.

Barokní boží muka z let 1711-1712 byla obnovena péčí obce Číčovice v letech 2013-2014. Socha sv. Salvátora (Spasitele), která stávala na jejich vrcholu, se však do současnosti nedochovala. Trvají však snahy o její obnovu. Stavbička je označována také jako podstavec sochy sv. Salvátora.

Zámek byl přestavěn v barokním slohu ze staršího, renesančního dvora v první polovině 18. stol.

Brázdimská tvrz gotického původu doložena od r. 1388. Od r. 1610 v císařském majetku, za třicetileté války poničena Sasy a Švédy, přízemní zbytky upraveny r. 1777 na hřebčín a konírny. Brzy poté pozemky rozprodány při raabizaci a na tvrzišti postavena soukromá usedlost.

Původní gotickou tvrz Birkovi přestavěli r. 1652 na dnes zchátralý renesanční zámek s kaplí a se zbytky gotického zdiva . R. 1661 jej postoupili rektorovi jezuitské koleje. Barokní úpravy jsou z let 1721-3, novorenesanční ze 70.-80. let 19. st.

Hradiště Budeč bylo osídleno již v době bronzové ale v dějinách českého státu sehrálo hlavní úlohu v 9. a 10. století kdy zde měl být vyučován kníže Václav. Kostel sv. Petra a Pavla je nejstarší dosud stojící sakrální stavbou na našem území.

Škola postavena v letech 1891-1894 v novorenesančním slohu. Zděná budova obdélného půdorysu. Jednopatrový objekt s nízkou valbovou střechou. Bohatě architektonicky členěné průčelí. Hodnotná novorenesanční stavba. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1992.