Turistické cíle v okolí obce Veltěž

Barokní zděná dvoupatrová panská sýpka obdélného půdorysu uprostřed obce. Průčelí členěna patrovými římsami. Delší průčelí o pěti okenních osách, kratší o dvou. Ve štítech oválný okenní otvor s profilovanou šambránou. Hodnotný příklad barokní sýpky. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Rozhledna (63,5 m, 318 m n. m.) byla postavena Klubem českých turistů r. 1891. Je postavena dle vzoru Eiffelovy věže v Paříži, jen je asi pětkrát menší. Návrh architekti František Prášil, Julius Souček a Vratislav Pasovský. R. 1979 uzavřena pro špatný stav, po opravě byla znovu otevřena r. 1991.

Barok. zámek po r. 1716 vystavěl František Karel Paceli z Adlersheimu ze starší tvrze z 15. stol. Následují časté změny majitelů (nájemců), v areálu zem. statek. Po r. 1989 s výstavbou přilehlé školy jeho hosp. funkce končí, areál chátrá.

Goticko-renesanční stavba na jižním okraji starého židovského hřbitova vznikla na místě starší modlitebny v 16. a 17. století. Od roku 1960 jsou na stěnách vypsána jména všech 77 297 obětí holocaustu z českých zemí. Důkladná oprava stavby i památníku po roce 1990.

Nadační dvůr s pivovarem vznikl kolem roku 1771. Výslovně uveden r. 1860, kdy jej získal dominikánský klášter u sv. Jiljí v Praze. Výroba piva zde skončila roku 1914. Definitivně zrušen v roce 1923. Od konce 20. stol. hotel.

Pozdně renesanční stavba z r. 1629. Pivovar poničen za třicetileté války, vyhořel r. 1697. Výroba piva probíhala do počátku 20. století, později objekt přeměněn na byty a zkušebnu. Pivovarská činnost obnovena r. 2001.

Plastika lokomotivy Planian připomíná příjezd prvního parního stroje do Kralup. Autorem plastiky je výtvarník Martin Frind. Plastika připomíná jednu z nejdůležitějších událostí města. Lokomotiva přijela do Kralup r. 1849. Symbolicky tím způsobila přerod malé obce na průmyslové město.

Dům z prvé pol. 14. stol, v 15. stol. přestavěn pozdně goticky. Za Plataisů z Plattenštejna na konci16. stol. přestavěn vrcholně renesančně. Současná podoba je klasicistní z let 1813–47. Zachovány gotické sklepy, renesanční nástěnná malba.

Počernický rybník na Rokytce, rozlohou přes 17 ha největší v Praze, vyhlášen přírodní památkou r. 1988 jako významné hnízdiště ptactva s populací obojživelníků. Celkově rekonstruován v letech 2004-2006, na hrázi vycházková cesta nad zámeckým parkem.

Pocta poštovní známce - dílo z hořického pískovce vytvořil Ivan Jilemnický r. 1978 pro soutěž ke Světové výstavě poštovních známek Praga 78. Od r. 2010 je umístěno před vchodem do Poštovního muzea ve Vávrově domě na Novém Městě pražském.

Novoklasicistní monumentální stavba z let 1925–29 podle projektu Antonína Engela. V letech 1956–65 byla přistavena druhá budova podle projektu Antonína Engela a Maxmiliána Koschina ve stejném stylu. Na průčelí sochy Vltavy a jejich přítoků.