Turistické cíle v okolí obce Kostelní Lhota

Kamenný obelisk z roku 1841 na vrcholu kopce Bedřichov mezi Novou Vsí I a Vítězovem připomíná vítězství vojska habsburských dědičných zemí nad Pruskem 18. 6. 1757, které významně ovlivnilo výsledek sedmileté války.

Pomník Bohumíra Jana Dlabače, cerhenického rodáka, obrozeneckého premonstrátského vzdělance, básníka, hudebníka a autora unikátního slovníku hudebníků, výtvarníků a literátů od středověku do počátku 19. stol., byl na místním náměstí odhalen r. 1900.

Socha J. E. Purkyně pochází z roku 1960. Stojí na kónickém obdélníkovém podstavci z leštěné žuly. Vědec sedí na židli a plášť má přehozen přes opěradlo křesla. Pravá ruka je pozdvižena, levá se opírá o opěradlo židle.

Jezdecká socha od B. Schnircha z roku 1891, o pět let později osazena na pomník v Poděbradech. Kvůli úspoře nákladů vytvořena netradiční technikou tepaného plechu na kostře z ocelových profilů. Pomník rekonstruován po roce 1990.

Kamenný pomník obětem I. světové války byl zhotoven ve 20. letech 20. století. Slavnostně byl odhalen r. 1937. Na bočních pylonech jsou nápisové desky se jmény obětí války.

Pískovcový pomník husitského vojevůdce z roku 1910. Jeho autorem je sochař Karel Opatrný.

Mohutná gotická věž zřejmě z 15. století. Chránila patrně nedaleký most přes Labe, později upravena na prachárnu. V současné době proběhla rekonstrukce - slouží jak rozhledna.

Trnkův pramen se nachází na konci parku. Podoba altánu dána při rekonstrukci parku podle návrhu ing. arch. Tomáše Jiránka. Navrtán byl v roce 1911. Jedním z navrtaných zdrojů je i pramen Trnka. Minerálka obsahuje hodně solí.

Tvrz stávala ve východním cípu obce nad korytem starého Labe, na jejím místě dnes stojí dům č. p. 12.

Renesanční zámek byl původně gotickou tvrzí postavenou koncem 14. stol. na čtvercovém půdoryse s vodním příkopem. Tvrz byla v 60. letech 16. stol. přestavěna na zámek. V letech 1960–64 byl zrekonstruován do podoby dvoukřídlé dvoupatrové budovy.

Barokní zámek ze 17. stol., přestavěn ze staršího hospodářského dvora. V 18. stol. jej kněžna Marie Terezie Savojská, rozená z Lichtenštejna znovu přestavěla na hospodářský dvůr. V 19. stol. byla část dvora přestavěna na faru. Dnes slouží k bydlení.