Turistické cíle v okolí obce Praha 5-Velká Chuchle

Pro zvyšující se počet katolíků v Královských Vinohradech bylo nutno postavit nový kostel. Pozemek věnovala obec, vznikl spolek pro stavbu. Roku 1919 byla vypsána soutěž, kterou vyhrál návrh slovinského architekta Josipa Plečnika, inspirovaný středomořskými vzory. Stavba proběhla 1928-32.

Moderní katolický kostel, kde hlavní části jsou ze dřeva a bohatě prosklený. Postaven uprostřed městské zástavby Strašnic, nedaleko od stanice tramvají "Nádraží Strašnice"

Pozůstatky nejstarší alespoň torsálně dochované křesťanské svatyně na území Prahy byly objeveny archeologickým výzkumem u průchodu mezi II. hradním nádvořím a zahradou Na baště. Jeho stavba je datována do let 882–84, zanikl po roce 1255.

Kostel dle návrhu Rudolfa Svobody z roku 1937. Interiér z let 1972–76 – od B. Bendy oltář s kopií staroměstského mariánského sloupu a od K. Stádníka neobvyklá křížová cesta s náměty lidského utrpení.

Na místě staršího románského kostela, sloužícího cizím kupcům (součást Ungeltu) byl mezi polovinou 14. a počátkem 16. stol. postaven hlavní farní chrám Starého Města pražského, od husitských válek centrum českého utrakvismu. Barokní úpravy zejména po požáru 1679, udržovací práce v 19.–21. stol.

Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné vznikl v letech 1704-1730 postupným rozšiřováním kapličky z r. 1622 s kostnicí. Projekt kostelní kopule, ambitů a nárožních kaplí je dílem Jana Blažeje Santiniho.Od r. 2007 je při kostele zřízen ženský klášter benediktinek s mezinárodní komunitou.

Jednolodní špitální kostel Pokory Panny Marie, později sv. Alžběty, založil r. 1364 Jan Očko z Vlašimi. Za husitských válek pobořen, poté opraven a sloužil podobojí. Za třicetileté války znovu poškozen, pustl a 20. dubna 1776 se zřítil. Na jeho místě později stála škola a ještě později hostinec.

Původně gotický kostel z druhé poloviny 14. století. V letech 1733–36 upraven presbytář, v roce 1859 věž. Hlavní oltář z roku 1710, oltářní obraz od J. Hellicha z roku 1875, sochy V. Levého a J. V. Myslbeka.

Původně románský kostel z poloviny 13. století. Jediným detailem této doby je románské střílnové okénko. Na přelomu 18. a 19. století klasicistně upravený. V 19. století prošel puristickými stavebními úpravami.

Gotická kaple sv. Kříže z poloviny 14. stol., počátkem následujícího věku rozšířena na kostel Stětí sv. Jana Křtitele (snad malé dvojlodí). V rámci stavby barokní pevnosti r. 1624 zbořen presbytář, barokní přestavba 1741-1750. Zrušen r. 1787, obnoven novobarokně po r. 1883. Od r. 1995 výstavní síň.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.