Turistické cíle v okolí obce Řitonice

Původní kostel vystavěn okolo roku 1787. Po roce 1887 byl kostel vystavěn znovu a byla mu dána pseudorománská podoba.

Pozdně barokní fara z let 1771 – 1773. Obdélná budova s mansardovou střechou a s klasicistními klenbami a rokokovými uměleckořemeslnými detaily v interiéru. Na severní straně dvora je hospodářská budova, spojená s farou ohradní zdí. Celý areál, včetně pozemku, je památkově chráněn od roku 1958.

Skupina barokních sakrálních soch z města Kopidlna a blízkého okolí je umístěna na bývalém hřbitově kolem kostela sv. Jakuba Staršího. Starý zrušený hřbitov připomíná jen deska z dětského hrobu zabudovaná v ohradní zdi. Od r. 1964 chráněno jako kulturní památka.

Velmi v terénu nevýrazné tvrziště Hájek 1,5 km, objevené až v roce 2000. První známý majitel byl v první polovině 15. stol. Rameš z Hrádku. Tvrz pravděpodobně zaniká r. 1468. Roku 1519 se uvádí pustý dvůr Hájek patřící Obrubcům, další zmínka o pustém dvoře Hájek je z r. 1576.

Skromné zbytky skalního hradu, bez písemných záznamů, a tedy bez jistého majitele. Opevnění snad z 15. stol., hrad možná nebyl ani dokončen. V místě je podivná absence záseků po trámoví. Samotná lokalita je přístupná, ale terén obtížný.

Výšinné hradiště na plošině v blízkosti vrchu Mužský (plocha 17 ha), osídleno v mladším paleolitu (5. tisíciletí př.n.l.), poté lidem s keramikou nálevkových pohárů a lidem popelnicových polí. V 8.-9. století bylo hradiště nově opevněno Slovany.

Pozdější těžbou hrnčířské hlíny poškozená a ne zcela jasná lokalita v Jabkenické oboře. V r. 1322 za Beneše z Děvína je v Jabkenicích zmiňována tvrz. V l. 1371-1402 je majitelem Bernart z Valečova. Později bylo panství připojeno k Charvatcům, v r. 1542 připojením k Benátkám později tvrz zaniká.

Dosud neznámé a neprozkoumané hradiště bylo lokalizováno u Rožďalovic mezi řekou Mrlinou a Bučickým rybníkem pomocí digitálního modelu reliéfu 5. generace v r. 2016.

Pivovar v podhradí Kosti postavil Kryštof z Lobkovic roku 1576. Jeho budovy uzavřely nádvoří, kterým prochází cesta ze Sobotky do Turnova. Přestavba na parostrojní koncem 19. století. V provozu byl do roku 1929, od té doby zázemí hradu. Východní část s komínem zanikla po zastavení provozu.

Pohřební kaple rodiny Leitenberger vyrostla na srázu nad levým břehem Jizery v Josefově Dole. Autorem stavby, kombinující románské a gotické slohové znaky, byl architekt Ludwig von Zettl. Po vymření rodu a zejména po roce 1945 stavba zpustla, dnes částečně opraven exteriér.

Původně hrad ze 14. stol. V renesanci rozšiřován a přestavován na zámek. Po třicetileté válce měl být na císařský příkaz zbořen. Nakonec byl zasypán jen příkop. Později přestaven v novogotickém stylu.

Lovecký zámek byl postaven v l. 1666-69 Humprechtem J. Černínem z Chudenic (arch. Carlo Lurago). R. 1678 vyhořel, při opravě (1678-81) navýšen o patro a přízemí bylo zesíleno obezděním. V l. 1829 a 1937-38 opravován. R. 1926 připadl za 1. pozemkové reformy městu Sobotce, od r. 1958 je zde muzeum.