Turistické cíle v okolí obce Klokočka

Ocelodřevěná rozhledna v podobě jehlanu s kamennou vstupní místností na okraji Českého ráje byla zpřístupněna veřejnosti po čtyřech letech odkladů dne 28. února 2017. Plošina ve výši 35 m poskytuje výhled na Český ráj, Ještěd, Ralsko, Bezděz i Krkonoše.

Budova boleslavského divadla byla postavena 1906–09 podle projektu firmy Fellner a Helmer, exteriér navrhli Jan Kříženecký a Emil Králík. Ve 30. letech došlo k dostavbě technického zázemí, 1977–85 proběhla velká rekonstrukce.

Zřetelné tvrziště po první ze tří předpokládaných dobrovodských tvrzí na jihozápadním okraji Dobré Vody, dříve bylo považováno za mohylu.

Druhá ze tří předpokládaných dobrovodských tvrzí ležící na západ od usedlosti čp. 1, 2 a 3 na ostrožně nad silnicí.

Třetí ze tří předpokládaných dobrovodských tvrzí snad stála na severovýchodním kraji obce.

První zmínky o tvrzi v Domousnici pocházejí z roku 1290. Písemné zmínky jsou z roku 1400. Dnešní podoba zámku je výsledkem stavebních úprav z let 1917 až 1926.

Areál skalního hradu ze 13. stol. na sedmi pískovcových blocích s převažující dřevěnou zástavbou. V 15. století opuštěn. Dochováno množství stop po zakládání dřevěných konstrukcí.

Řadový měšťanský dům šířkového uspořádání v jižní části boleslavského Staroměstského náměstí má od pozdně klasicistní přestavby pozoruhodně řešené podloubí za pomoci litinových sloupů a nýtovaného průvlaku. Nedávno opraven, nové dvorní křídlo.

Pozdně barokní evangelický kostel na hřbitově v Kovanci pochází z r. 1786. Opravován byl r. 1832 a zásadně rekonstruován po požáru z r. 1875. V r. 1876 byla přistavěna novorománská věž. Z r. 1875 pochází novorokoková oltářní stěna s kazatelnou uprostřed, doplněna r. 1913.

Pozdně barokní stavba zámeckého typu z let 1765–69 nahradila starší objekt téhož určení. Na severu areál pokračuje hospodářským dvorem doplněným sochou sv. Jana Nepomuckého. Fara patří stále církvi, dvůr se přestavuje pro potřeby správy hradu Bezděz.

Pozdně barokní fara z let 1771 – 1773. Obdélná budova s mansardovou střechou a s klasicistními klenbami a rokokovými uměleckořemeslnými detaily v interiéru. Na severní straně dvora je hospodářská budova, spojená s farou ohradní zdí. Celý areál, včetně pozemku, je památkově chráněn od roku 1958.

Velmi v terénu nevýrazné tvrziště Hájek 1,5 km, objevené až v roce 2000. První známý majitel byl v první polovině 15. stol. Rameš z Hrádku. Tvrz pravděpodobně zaniká r. 1468. Roku 1519 se uvádí pustý dvůr Hájek patřící Obrubcům, další zmínka o pustém dvoře Hájek je z r. 1576.