Turistické cíle v okolí obce Bakov nad Jizerou

Velmi v terénu nevýrazné tvrziště Hájek 1,5 km, objevené až v roce 2000. První známý majitel byl v první polovině 15. stol. Rameš z Hrádku. Tvrz pravděpodobně zaniká r. 1468. Roku 1519 se uvádí pustý dvůr Hájek patřící Obrubcům, další zmínka o pustém dvoře Hájek je z r. 1576.

Výšinné hradiště na plošině v blízkosti vrchu Mužský (plocha 17 ha), osídleno v mladším paleolitu (5. tisíciletí př.n.l.), poté lidem s keramikou nálevkových pohárů a lidem popelnicových polí. V 8.-9. století bylo hradiště nově opevněno Slovany.

Nevelký hrádek nad levým břehem Jizery. První zmínka v r. 1297, sídlo drobné šlechty – ve 14. a 15. stol. Myškové z Hrádku. Stránovskými ze Sovojevic připojen ke Stránovu na konci 15. stol., poté zpustl.

Hradiště nad řekou Jizerou z období přelomu bronzové a železné doby ohraničené dvěma dodnes viditelnými valy.

Nepatrné terénní náznaky bývalého hradiště z mladší nebo pozdní doby bronzové, později snad využité jako vojenský tábor, se nacházejí jižně od obce Písková Lhota na Mladoboleslavsku mezi dálnicí D10 a řečištěm Jizery.

Pivovar v podhradí Kosti postavil Kryštof z Lobkovic roku 1576. Jeho budovy uzavřely nádvoří, kterým prochází cesta ze Sobotky do Turnova. Přestavba na parostrojní koncem 19. století. V provozu byl do roku 1929, od té doby zázemí hradu. Východní část s komínem zanikla po zastavení provozu.

Hřbitovní kaple v Přepeřích je novogotická stavba z r. 1916. Její patrocinium není nikde uváděno. Je to udržovaná síňová stavba s polygonálním závěrem, hranolovou věží na západě a osmi hrotitými okny bez kružeb.

Opevněné výšinné hradisko dodnes připomínájí dobře patrné zbytky valu a náznaky příkopu na přístupové severozápadní straně ostrožny. Nálezy dokládají osídlení z doby kamenné, doby bronzové a ze střední a mladší doby hradištní.

Pohřební kaple rodiny Leitenberger vyrostla na srázu nad levým břehem Jizery v Josefově Dole. Autorem stavby, kombinující románské a gotické slohové znaky, byl architekt Ludwig von Zettl. Po vymření rodu a zejména po roce 1945 stavba zpustla, dnes částečně opraven exteriér.

Terénní relikty starší z hrušovských tvrzí nad soutokem Čertovky a Jizery pocházející zřejmě už ze 13. století. Je chráněna dvěma příkopy s valy. V držení rodu Hrušovských z Hrušova, později připojena k Brodcům.

Zřícenina skalního hradu ze 13. – 14. stol., název Hynšta není původní. Písemné zprávy o lokalitě mlčí, arch. nálezy určují dobu působení hradu do 13. stol. Hynšta vznikla patrně spolu s dalšími skalními hrady (Klamorna atp.) za neznámých okolností.

Objekt si jako své josefodolské sídlo nechal roku 1860 postavit Friedrich Franz Leitenberger, hlava třetí generace rodu textilních baronů. V majetku rodiny do roku 1920, šest let nato ho koupila obec. Té byl odebrán roku 1945, znovu ho získala 1996. Započatá oprava skončila pro nedostatek peněz.