Turistické cíle v okolí obce Mladá Boleslav-Michalovice

Pozdně barokní stavba zámeckého typu z let 1765–69 nahradila starší objekt téhož určení. Na severu areál pokračuje hospodářským dvorem doplněným sochou sv. Jana Nepomuckého. Fara patří stále církvi, dvůr se přestavuje pro potřeby správy hradu Bezděz.

Pozdně barokní fara z let 1771 – 1773. Obdélná budova s mansardovou střechou a s klasicistními klenbami a rokokovými uměleckořemeslnými detaily v interiéru. Na severní straně dvora je hospodářská budova, spojená s farou ohradní zdí. Celý areál, včetně pozemku, je památkově chráněn od roku 1958.

Jednopatrová budova fary, stojící nedaleko kostela, byla postavena v roce 1765 podle návrhů hraběte F.J. Pachty. V současnosti je v ní umístěna Obecní knihovna.

Velmi v terénu nevýrazné tvrziště Hájek 1,5 km, objevené až v roce 2000. První známý majitel byl v první polovině 15. stol. Rameš z Hrádku. Tvrz pravděpodobně zaniká r. 1468. Roku 1519 se uvádí pustý dvůr Hájek patřící Obrubcům, další zmínka o pustém dvoře Hájek je z r. 1576.

Původně renesanční zámek stojí na návrší nad vsí, v 17. století byl přestavěn barokně. Jednopatrová dvoukřídlá budova s dvoupatrovou hranolovou věží v nároží. Nádvoří uzavírá hradba s bránou.

Výšinné hradiště na plošině v blízkosti vrchu Mužský (plocha 17 ha), osídleno v mladším paleolitu (5. tisíciletí př.n.l.), poté lidem s keramikou nálevkových pohárů a lidem popelnicových polí. V 8.-9. století bylo hradiště nově opevněno Slovany.

Nevelký hrádek nad levým břehem Jizery. První zmínka v r. 1297, sídlo drobné šlechty – ve 14. a 15. stol. Myškové z Hrádku. Stránovskými ze Sovojevic připojen ke Stránovu na konci 15. stol., poté zpustl.

Pozdější těžbou hrnčířské hlíny poškozená a ne zcela jasná lokalita v Jabkenické oboře. V r. 1322 za Beneše z Děvína je v Jabkenicích zmiňována tvrz. V l. 1371-1402 je majitelem Bernart z Valečova. Později bylo panství připojeno k Charvatcům, v r. 1542 připojením k Benátkám později tvrz zaniká.

Rozhledna vystavěna v roce 2006. Výška 19 m. Na kamenné základně je dřevěná věž pláštěná dřevěným šupinovým bedněním.

Hradiště nad řekou Jizerou z období přelomu bronzové a železné doby ohraničené dvěma dodnes viditelnými valy.

Nepatrné terénní náznaky bývalého hradiště z mladší nebo pozdní doby bronzové, později snad využité jako vojenský tábor, se nacházejí jižně od obce Písková Lhota na Mladoboleslavsku mezi dálnicí D10 a řečištěm Jizery.

Opevněné výšinné hradisko dodnes připomínájí dobře patrné zbytky valu a náznaky příkopu na přístupové severozápadní straně ostrožny. Nálezy dokládají osídlení z doby kamenné, doby bronzové a ze střední a mladší doby hradištní.