Turistické cíle v okolí obce Zlončice

Největší funkcionalistická stavba Prahy postavená 1926–8 dle projektu O. Tyla a J. Fuchse jako první část nového veletržního areálu. Od roku 1951 administrativní budova, 1974 vyhořela. Obnova pro Národní galerii 1985–94 dle projektu libereckého SIAL.

Renesanční míčovna architektů Bonifáce Wohlmutha a Ulrica Aostalliho de Sala z l. 1567–1569. Budovu zdobí sgrafita 20 alegorií. V r. 1945 vyhořela, po válce obnovena Pavlem Janákem. Sgrafita obnovena v r. 1952 prof. Josefem Wagnerem.

Zámek nechal postavit hrabě V. A. Chotek začátkem 18. stol. R. Chotek ho po r. 1750 nechal rozšířit a zvětšil zámecká křídla na dvojnásobek původní délky. Po r. 1804 klasicistně upraven. Areál byl poškozen povodněmi r. 2002.

Venkovskou usedlost tvoří velké patrové zděné obytné stavení z doby před pol. 19. stol. Objekty usedlosti jsou dům a chlévy. Velký patrový dům orientovaný hlavním průčelím k silnici. Zachovala se též klenutá vjezdová klasicistní brána. Usedlost zapsána do seznamu kulturních památek r. 1987.

Vesnická památková rezervace Dobrovíz byla vyhlášena r. 1995. Zahrnuje soubor usedlostí vesměs v podobě z 19. století soustředěných kolem návsi s barokní kaplí. Její součástí je i osamocený, tzv. Žákův mlýn na soutoku dvou potoků asi 1 km od centra obce.

Pseudogotická Vila Karola mělnického okresního tajemníka Františka Vinklera. Postavená v romantickém stylu anglické gotiky. R. 1876 postaven dům čp. 41, o deset let později ve stejném slohu vystavěn dům čp. 40 a oba propojeny. Stavbu provedl podle projektu A. Filcíka mělnický stavitel D. Klusáček.

Viničný sloup u Zeměch nechala postavit kolem roku 1715 velkovévodkyně Anna Marie Toskánská. Pískovcový sloup původně vrcholil hlavicí, zdobenou motivem vinných hroznů a zakončenou kamenným křížem. Dodnes se dochovala jen polovina spodní části dříku.

Vodárenská věž o výšce 45 m stojí v areálu psychiatrické nemocnice. Autorem vodojemu je arch. Václav Roštlapil. Od r. 1908 zásobuje věž areál pitnou vodou. R. 1972 byl vodojem po napojení ústavu na veřejný vodovod odstaven. R. 1996 provedena oprava fasády věže.

Poměrně nízká hranolová věž, postavená severně od zámku v Obříství, jehož zásobování vodou zajišťovala zřejmě do provedení labské regulace počátkem 20. stol. Absence slohových znaků neumožňuje její datování, nezmiňuje ji žádná relevantní literatura.

Vodárenská věž holešovických jatek byla postavena r. 1895. V l. 1910–1922 prováděny různé přístavby (chladírna, spalovna atp.). Po r. 1920 areál připojen na veřejný vodovod. R. 1983 jatka zanikla, vzniká tržnice. R. 1993 areál prohlášen kulturní památkou. R. 1998 proběhla rekonstrukce věže.

Jez, most, plavební komory a vodní elektrárna postavené ve dvou etapách v letech 1900–04 a 1928–30 na dolním úseku Vltavy mezi Veltrusy (na pravém břehu) a Miřejovicemi (na levém břehu).

Pozdně secesní budova z let 1913–4 podle projektu Aloise Dlabače obsahuje po rekonstrukci 1984–7 novou technologii z ČKD Blansko. Využívá spád Helmovského jezu na Vltavě a dodává výkon přibližně rovný spotřebě pražského městského osvětlení.