Turistické cíle v okolí obce Zeměchy

Budova vznikla jako součást pražského výstaviště v Holešovicích roku 1891. Expozice sochařských památek a architektonických prvků.

Koncem 18. stol. postaveny první lázeňské budovy a zahájen provoz lázní. Začátkem 20. stol. rozsáhlá rekonstrukce. Převažující sloh staveb je secese.

Vodárenská věž (26 m) byla postavena r. 1888 dle návrhu arch. Jindřicha Fialky společně s celým vodárenským areálem. Byla vyřazena z provozu r. 1913 a poté byla přestavěna na byty. Podzemní vodojem a přečerpávací nádrže byly zbořeny v l. 1977–78. Dnes jsou zde klubovny, výtv. ateliéry a čajovna.

Kolotoč na ruční pohon s koňskými figurami a lavičkami dal r. 1892/3 postavit ve Vinohradech Josef Nebeský, vlastní projekt realizoval tesař Matěj Bílek. Od r. 1894 na Letné, po r. 1930 poháněn elektromotorem. V provozu do 90. l. 20. st. R. 1995 částečně opraven, na rok 2017 plánováno znovuotevření.

Výletní restaurace v podobě novorenesančního zámečku byla postavena r. 1863 (arch. V. I. Ullmann) na místě letohrádku Belvedér z r. 1715. R. 1891 zahájila u zámečku provoz letenská lanovka a Křižíkova elektrická dráha. Po 2. sv. válce zámeček chátral. R. 2001 zrekonstruován současným nájemcem Nonet.

V letech 1537-1565 nechal letohrádek ve stylu italské renesance postavit král Ferdinand I. Habsburský pro svou ženu Annu Jagellonskou podle projektu Paola della Stelly v tehdy založené Královské zahradě. Stavba je užívána pro příležitostné výstavy.

Vrch vysoko nad levým břehem Vltavy byl osídlen již v pozdní době kamenné, největšího rozmachu se hradiště zažilo v raném středověku jako rodové sídlo Přemyslovců. V 80. letech 9. století zde byl postaven první český kostel, 19. 2. 982 zvolen biskupem Slavníkovec Vojtěch. Zaniklo koncem 11. století

Hrad ze 14. stol., jeho zbytky zčásti zanikly odlámáním skály při stavbě železnice.

Zámek vznikl renesanční přestavbou got. tvrze r. 1595. R. 1662 byl barokně upraven a sloužil jako letní sídlo purkmistrů. Poškozen za války r. 1757, rokokově přestavěn v l. 1769-70. Po r. 1848 zde byl špitál a později výchovný ústav. Do 2. sv. války v majetku rodu Vandur, po válce sídlem Úřadu P-8.

Vodárenská věž (42 m) byla postavena r. 1904 Františkem Schlafferem. Svému účelu sloužila do 60. let 20. stol. R. 1988 převedena na správu místní části pro další využití; to nenastalo a věž chátrala až do r. 2008, kdy na popud soukromého investora M. Sluky začala její přestavba na luxusní sídlo.

Manský (poplužní) dvůr byl založen již v 13. století spolu s obcí jako královský majetek. Nejdřív vypálen za husitských válek, obnoven a znovu do základů vypálen v r. 1632. Poté znovu povstal z popela (rod Drchkovských - do r. 1879) a existuje jako Lidický dvůr podnes. Soukromý majetek.

Objekt A1/24a/Z1Z zvaný také Váha prvorepublikového opevnění z let 1935–1938, zrekonstruovaný do stavu z roku 1938 a zpřístupněný veřejnosti jako muzeum.