Turistické cíle v okolí obce Chvatěruby

Ves prvně připomínána r. 1352, od r. 1998 město. Barokní kostel vystavěn v letech 1732-1735 podle návrhu K. I. Dienzenhofera. Jedná se o podélnou centrální stavbu s věží. V roce 1863 byl po požáru kostel opraven.

Původně zřejmě románský venkovský kostelík, poprvé připomínán 1234. Úpravy 1311, 1659–77 (po švédském vypálení 1639) a 1899 (nová loď). Hřbitov sloužil do roku 1886, dnes většina náhrobků zanikla.

Původně snad románsko-gotický kostel, připomínaný ve II. polovině 14. století, měl zřejmě staršího předchůdce. Barokní úpravy 1691, 1761. Věž přistavěna 1781, 1879 regotisace. Obklopen hřbitovem, v posledních letech opakovaně vykraden, bez využití.

Jeden z nejstarších kostelů v Čechách, asi z 11. stol.. Později v majetku jezuitského řádu. Rekonstrukce v 19. a 20. stol.

Na místě původního gotického kostela stojí od roku 1732 kostel nový, vystavěný v barokním stylu. Jedná se o stavbu unikátní hmotové dispozice. Zcela vpředu kostela stojí věž, která uvnitř skrývá dva zvony.

První kostel stál v Líbeznicích již před r. 1380. V roce 1788 byl zbourán a v letech 1788 – 95 postaven nový kostel v barokním slohu. Jednolodní obdélníková stavba se čtvercovým presbytářem. Průčelí stavby vévodí kostelní věž.

Původně gotický kostel sv. Martina byl postaven r.1352. Po mnohá staletí se nezměnil. Utrpěl za třicetileté války. R.1677 a následně pak 1745 barokně přestavěn. Gotickou podobu si zachoval presbytář. Počátkem 21. st. provedena rekonstrukce kostela.

Původní gotický kostel z pol. 13. stol. byl roku 1637 zničen a v letech 1700–06 vystavěn kostel nový, barokní. R. 1894 proběhla úprava kostela a tehdy byla zvýšena i jeho věž.

Pozdně barokní kostel postavený v letech 1770–71 na místě starší stavby poprvé zmiňované v roce 1404. Na hřbitově hrobka svatovítských proboštů a hroby významných osobností. Místní oblíbené svatomatějské poutě bývaly první jarní v Praze.

Gotický kostel z poč. 14. století. Přestavby r. 1856, 1862 a 1897. Obdélná orientovaná stavba s neodsazeným polygonálním závěrem a čtyřhrannou předsíní před západním průčelím. Zařízení novogotické, oltářní obrazy od F. Herčíka a J. Hellicha, dvě okna se sklomalbami sv. Prokopa a Vojtěcha.