Turistické cíle v okolí obce Lešany

Unikátní tropický skleník Fata Morgana byl vybudován v letech 1999-2004 podle projektu arch. Zdeňka Deyla jako samostatná součást Botanické zahrady hl. m. Prahy. Při délce 130 m, šířce 17 m a výšce 11 m nabízí expoziční plochu 1 750 m² pro více než 5 000 druhů rostlin tropů a subtropů.

Pět provizorních dřevěných domků postaveno podle projektu Josefa Gočára r. 1920 ve stylu národního dekorativismu jako provozní budovy letiště Kbely. Zbylé dva r. 1977 přeneseny do areálu ZOO. R. 2002 téměř zničeny povodní, v l. 2010-11 obnoveny podle pův. plánů, dnes slouží jako hostinec a galerie.

Lovecký zámeček postavený r. 1696 Heřmanem Jakubem Černínem z Chudenic byl v letech 1713 – 1720 přestavěn na výstavné barokní sídlo a později dále upravován. Sňatkem přešel do majetku Lobkoviců a patřil jim do r. 1948. Hodnotné rokokové interiéry.

Barokní zámek na místě starého zámku postavil Adam František Hartig v letech 1738–1756. Boční křídla zámku byla dostavěna v letech 1770–1780. Ale již v r. 1773 byla vysvěcena zámecká kaple. Od r. 1890 zde sídlí Státní ústav pro choromyslné.

Zámek byl přestavěn ze staršího hospodářského dvora v první polovině 18. století kdy byl v majetku strahovského kláštera, který ho užíval až do roku 1945.

Raně barokní dvůr, částečně přestavovaný v 19. století. Rozsáhlý hospodářský dvůr. Sestává ze tří budov. Řadí se sem i ohradní zeď s pozůstatky brány. Hospodářský areál památkově chráněn od r. 1978. Vše se vyznačuje poškozením velkého rozsahu.

Václav Chřepický z Modliškovic na počátku 17. stol. přestavěl tvrz na raně barokní zámek. Zámek chátral a byl v r. 1836 zbořen. Po r. 1836 byl na místě zbořeného zámku vystavěn prostý, neslohový zámek.

Vrchol Hostibejk se tyčí nad městem Kralupy n. Vltavou, od r. 2002 přírodní památka. Na samotném vrcholu se nachází altán, protiletecký betonový bunkr z r. 1938 a dva německé sklady munice. Dne 7.5.1945 zde došlo k tragédii, když zde při ústupu Němců zemřelo sedm občanů.

Významné slovanské hradiště ve tvaru trojúhelníkového areálu byl bráněn palisádou a valy, ty jsou dodnes patrné zejména na východě a severu. Průzkum terénu potvrdil existenci polského plotu i od západu.

Kaple tvoří důležitou dominantu hřbitovního areálu. Postavena r. 1898. Stojí v ose hlavní hřbitovní cesty. Zděná a omítnutá stavba s trojbokým presbytářem. Na nárožích zdobné pilastry. R. 2016 celková obnova. Slouží ke svému původnímu účelu, posledním rozloučením a konání pietních aktů.

Hřbitovní kaple postavena v roce 1932 u kralupského hřbitova. Sloužila k poslednímu rozloučení se zemřelými. Ve věži byl umístěn zvon. Roku 2011 prošla rekonstrukcí. Od r. 2015 modlitebna pravoslavné církve.