Turistické cíle v okolí obce Kozomín

nebo vyberte

Kozomín

Středočeský kraj,  Mělník  (ME)
Nalezeno celkem 528 záznamů, 23 / 44 stran, vyhledáno za 1.19 sec
 kříž
197.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Zlonín
První písemná zmínka o obci z r. 1367. Křížek pochází z r. 1834. Je zděný hranolovitý, dvoustupňový. Na spodní části nápis a zlatá hvězda. V horní části původní štítek. Na vrcholu kovový křížek s tělem ukřižovaného. Křížek prošel rekonstrukcí.
 kříž
320.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Tuchoměřice
Před tuchoměřickým zámkem se nachází kotvový pamětní kříž. Zhotovený z růžového mramoru. Ve spodní části kříže datování 1917. Starší podstavec vznikl kolem roku 1770.
 kříž Václava Beneše Třebízského
242.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Klecany
V Klecanském háji bylo oblíbené místo spisovatele Václava Beneše Třebízského. Klecanští obyvatelé do těch míst umístili kříž. Na něj umístili tabulku s připomenutím spisovatele. Původní byla zničena, nahrazena novou.
 křížek
298.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Kozinec
Kříž stojí u silnice vedoucí z Kozince do Turska směrem ke kopci Ers. Tento barokní kříž stál původně mezi vzrostlými stromy. Poměrně malý kamenný kříž je hezké zpestření krajiny okolo Turska a Holubic.
 křížek
225.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Jeviněves
Malý křížek postaven r. 1922 na zděném základu. Na něm nápis. Základ trojstupňový, výška asi jeden metr. Na něm kovový kříž s ukřižovaným Ježíšem.
 křížek
190.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Kopeč
Křížek je postaven u silnice. U něj je malá odpočinková zóna s lavičkou a s výhledem do kraje. Na křížku je nápis „Šťastnou cestu“.
 křižovnická rezidence
294.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Tursko
Původní rezidence vystavěna jako součást křižovnického statku, zničena během třicetileté války. R. 1661 vystavěn komplex hospodářského dvora. V objektu sídlila jízdní pošta s přípřežemi. Okolo r. 1725 areál přestavěn na barokní zájezdní hostinec. Areál je památkově chráněn od roku 1965.
 Kyjský rybník
220.0 m. n.m.
voda - rybník, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 9-Kyje
Kyjský rybník rozlohou téměř 15 ha patří k největším Praze. Jako průtočný je napájen říčkou Rokytkou. Revitalizován v letech 2007-2010, přitom upraveny břehy a zřízen umělý ostrov pro hnízdění vodních ptáků.
 Lannova vila
reprezentační zařízení AV ČR
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Hl.m.Praha, Praha 6-Bubeneč
Novorenesanční letní odpočinkové sídlo bylo v l. 1870–71 postaveno podle stavebních plánů Ignáce Ullmanna pro významného českého podnikatele v oboru železniční i lodní dopravy a obchodu a průmyslníka Vojtěcha Lanna. Kopie vily byla postavena v Tyrolích. Dnes reprezentační zařízení Akademie věd ČR.
 Lapidárium Národního muzea
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Hl.m.Praha, Praha 7-Holešovice
Budova vznikla jako součást pražského výstaviště v Holešovicích roku 1891. Expozice sochařských památek a architektonických prvků.
 Letenská vodárna
věž - vodárenská, zachovalý, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 7-Bubeneč
Vodárenská věž (26 m) byla postavena r. 1888 dle návrhu arch. Jindřicha Fialky společně s celým vodárenským areálem. Byla vyřazena z provozu r. 1913 a poté byla přestavěna na byty. Podzemní vodojem a přečerpávací nádrže byly zbořeny v l. 1977–78. Dnes jsou zde klubovny, výtv. ateliéry a čajovna.
 Levý Hradec
Žalov
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Roztoky
Vrch vysoko nad levým břehem Vltavy byl osídlen již v pozdní době kamenné, největšího rozmachu se hradiště zažilo v raném středověku jako rodové sídlo Přemyslovců. V 80. letech 9. století zde byl postaven první český kostel, 19. 2. 982 zvolen biskupem Slavníkovec Vojtěch. Zaniklo koncem 11. století