Turistické cíle v okolí obce Praha 5-Holyně

Socha pohanského boha Radegasta (Radhošť) z umělého kamene se železnou výztuhou od Albína Poláška v areálu pražské ZOO. Váží 1,5 t, má podobu mužského těla se lví tváří, na hlavě přilbici s býčími rohy, v pravé ruce roh hojnosti, v levé sekeru. Jde o druhý originál, replika prvního je na Pustevnách.

Barokní socha z doby po polovině 18. století, vysoká asi 1,7 m, umístěna na novém hranolovém pilířovém podstavci. Postava světce vyvinuta ve zdůrazněném kontrapostu, tělo zahaleno do dlouhého pláště, splývajícího v záhybech k zemi. Socha památkově chráněna od r. 1958.

Socha pochází z doby kolem pol. 19. stol. Stojí na členitém hranolovém podstavci s postranními volutovými křídly. Klečící sv. Jan Nepomucký je ztvárněn se sepjatýma rukama. Socha památkově chráněna od roku 1958.

Socha Jana Nepomuckého z hořického pískovce, kterou nechal v letech 1894-95 zhotovit probošt Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla Mikuláš Karlach. Autory plastiky jsou bratranci Josef a František Ducháčkové, podstavec dodala firma Ludvíka Šaldy. Socha byla vysvěcena 16. 5.1895.

Socha sv. Jana Nepomuckého je barokní plastika z 18. století. V roce 2010 zrestaurována. Vedle sochy umístěna obnovená dřevěná zvonička T. G. Masaryka, původně zbudovaná v roce 1937.

V srpnu 2020 byla na lesním rozcestí mezi Tuchoměřicemi, Přední Kopaninou a Horoměřicemi na původní podstavec instalována replika barokní sochy sv. Juliány z r. 1734, zničené za bouře r. 1867. Sochu světice podle dochované hlavy a nákresu zhotovil restaurátor Jiří Genzer.

Barokní socha sv. Šebestiána z první pol. 18. století od neznámého autora. Původně stávala u domu U Harantů na Starém Městě pražském, který byl zbořen r. 1884 v souvislosti se stavbou Staroměstské tržnice. Na současné místo ji nechal přenést tehdejší kanovník vyšehradské kapituly Mikuláš Karlach.

Původní socha z roku 1820 nahrazena novou roku 1939. Postupem času znehodnocena. V roce 2008 instalována opět nová socha vyrobená z umělého kamene se strukturou pískovce. Na podstavci nápis „Svatý Václave nedej zahynouti nám ni budoucím“.

Bronzové sousoší na horním konci Václavského náměstí. Sochám českých světců sv. Ludmile, sv. Anežce, sv. Prokopovi a sv. Vojtěchovi dominuje jezdecká socha knížete sv. Václava. Autorem díla z r.1912 je J. V. Myslbek.

Skanzen Solvayovy lomy na hřebenu Stydlých vod, zpřístupněný pro veřejnost r. 1998, je unikátním místem, kde se lze během turistické sezóny seznámit se způsobem těžby a dopravy vápence v Českém krasu. Jízda lomovou malodráhou je zážitkem zejména pro děti.

U stanice metra C Háje (býv. Kosmonautů) je sousoší dvou kosmonautů - prvního českého kosmonauta Vladimíra Remka a jeho kolegy na stanici Sojuz 28 Alexeje Gubareva, kteří podnikli let do vesmíru v r. 1978. Plastiku vytvořil ak. sochař Jan Bartoš.

Pískovcové rokokové sousoší z roku 1752, autorem je Jan Antonín Quitainer.