Turistické cíle v okolí obce Praha 5-Holyně

Hlavní budova Muzea města Prahy je novorenesanční stavba z let 1896-1898, kterou vyprojektoval Antonín Balšánek. Stojí v parčíku v sousedství magistrály u stanice metra Florenc. Nejatraktivnějším exponátem je proslulý Langweilův model Prahy. V letech 2020-2024 probíhá generální rekonstrukce.

Muzeum je umístěno v domě, kde za protektorátu bydlela rodina Popperů. Jsou zde vystaveny předměty a dokumenty spjaté se životem spisovatele. Malá část expozice je věnována historii Buštěhradu.

Jediný pozůstatek železné Rudolfovy lávky, která spojovala v letech 1869–1914 před stavbou dnešního Mánesova mostu staroměstské Rejdiště a malostranský Klárov. Hrázděný domek sloužil pro výběrčího mýta, po demontáži lávky jako obytný dům.

Na místě hradiště byl vybudován archeopark. Nově vyrostla hradba tvořená palisádou, jejíž součástí je zrekonstruovaná "původní" brána. Hradiště bylo v druhé polovině minulého století součástí obdělávaných polí.

Nová telekomunikační věž z roku 2007 s vyhlídkovou plošinou, sloužící současně jako rozhledna.

Hradiště bylo osídleno možná v období eneolitu, době halštatské i v raném středověku. Zachovaly se dva valy chránící kamenitou ostrožnu. Místo nabízí výhledy do krajiny.

Secesní budova nádraží, postavená v letech 1912–1913 podle projektu architekta Jana Heindla. Původně zastávka Královské Vinohrady (Königliche Weinberge) byla v letech 1923–1933 stanicí. Zrušena v červnu 1944, částečně sloužila až do 60. let 20. století. Dnes sídlo Technické ústředny Českých drah.

Secesní nádražní budova vybudovaná v l.1904–05, snad podle projektu Antonína Balšánka či Jana Vejrycha. Jako železniční stanice byla zrušena 1960, dnes zde funguje výhybna. V roce 2008 byla zbořena hrázděná čekárna. Budova, v roce 2001 vyhlášena jako kulturní památka, je řadu let opuštěná a chátrá.

Novorenesanční nádraží Rakouské severozápadní dráhy z r. 1872–75 podle projektu Carla Schlimpa. Dopravě sloužilo do r.1972. V r.1977 ubouráno severní křídlo, v r. 1985 zbourány zbylé části. Bylo považováno za jedno z nejhezčích nádraží u nás.

Pivovar v tomto domě, tehdy zvaném „U Sezemských“, je uváděn již v 15. století. Současné jméno má podle sladovníka Jana Halánka, který jej vlastnil v 17.století. Posledním provozovatelem byla matka Vojty Náprstka, Anna Náprstková. Krátce po její smrti r. 1873 pivovar zaniká. Dnes Náprstkovo muzeum.

Novorenesanční budova z let 1868–81 podle projektu Josefa Zítka. Otevřeno při návštěvě korunního prince Rudolfa v Praze 11. června 1881. 12. srpna 1881 vyhořelo, obnoveno 1883. Rekonstruováno v letech 1977–83.