Turistické cíle v okolí obce Vrbno

Rokoková socha sv. Markéty pochází z r. 1763 a stojí na okraji parku na návsi. V roce 1943 prošla rozsáhlou opravou. Zapsána v roce 1958 jako nemovitá památka.

Socha sv. Václava původně stála v Praze na Uhelném trhu. Ve Větrušicích umístěna roku 1898. V čelní straně dříku je zapuštěna deska z mramoru se sekaným nápisem. Pískovcová socha znázorňuje stojícího světce. Socha stojí na vysokém podstavci. Socha památkově chráněna od r. 2013.

Socha Josefa Švejka v Kralupech nad Vltavou umístěná před městským úřadem. Autorem sochy sochař Albert Králiček. Předlohou se stal filmový představitel Rudolf Hrušínský. Její financování bylo provedeno z veřejné sbírky. Přes Švejkovo koleno je opřen stájový pinč a u nohou je psí hovínko.

Před kostelem sv. Šimona a Judy se nacházejí dvě sochy sv. Jana Nepomuckého. Součást kostelního areálu. Sokl sochy stojící vlevo zdobí reliéf zavraždění sv. Václava. Nad světcem andílek s ratolestí. Barokní sochy dobré kvality a provedení. Zapsány do seznamu kulturních památek r. 1964.

V 1. pol. 18. stol. vystavěn mohutný sklad soli - solnice. Sůl z Prahy dováželi v rámci robotní povinnosti sedláci. Na fasádě budovy zbytky pilastrů a rámování oken. Dvoudílné štíty mají trojúhelníkové vrcholy. K solnici patřila klenutá barokní brána, generální oprava roku 2000.

Sousoší Čtvero ročních období se nachází v parku u Dvořákova gymnázia. Znázorňuje jaro, léto, podzim a zimu. Autor Jan Straka. V r. 2009 zrestaurováno.

Nad jižním okrajem obce se vytvořil vlivem eroze ve sprašových vrstvách až 16 m hluboký zářez – sprašová rokle. Žije tu teplomilný hmyz a zajímavé druhy měkkýšů, na okrajích se dochovaly ostrůvky černozemní stepní vegetace.

Druhý židovský hřbitov v Roudnici vznikl počátkem 17. století při přesunu ghetta do nové polohy. Používal se do roku 1896, po II. světové válce zchátral. V 90. letech 20. století byl obnoven a vybaven novým vstupem v horní části.

Ocelový most se spojitými konzolovými trojpásovými kloubovými nosníkem a středovým pilířem byl postaven roku 1912 podle návrhu K. Šimka jako náhrada za stejnojmenný přívoz přes Labe na silnici Praha - Mělník. Rekonstrukce v letech 1957–58 (rozšíření mostovky) a 2003 (oprava po povodni).

Klasicistní zámeček si nechal u labského přívozu postavit jako letní sídlo pražský stavitel Johann Bělský. Na přelomu 19. a 20. století patřil Thun-Waldsteinům, později rodině obuvnického podnikatele Štěpánka. Té byl po roce 1990 vrácen.

Patrový dvoukřídlý barokní zámek s hodinovou věží a přízemními arkádami postavili Boeckové ve 2. pol. 17. století. Od r. 1756 patřil augustiniánům, po r. 1945 státnímu statku. Dnes slouží jako byty (zámek) a zemědělské provozy (bývalý popl. dvůr).