Turistické cíle v okolí obce Semtěš

Gotický kostel z 1. pol. 14. stol., který se uvádí v roce 1350 jako kostel farní. Fara, patřící ke kostelu, byla v husitských válkách zbavena duchovního správce a v r. 1567 zanikla. V 18. stol. byl kostel stavebně upravován. Regotizován v r. 1866.

Zaniklý hrad. Dle archeologického výzkumu postaven v 1. pol. 13. stol. Po r. 1318 zanikl. Nalezeny zbytky románského kostela, který stával v areálu hradu. Dnes na místě stojí kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol., jenž byl r. 1898 regotizován.

Nevýrazné, postupně mizející tvrziště při východním okraji osady Lány na Důlku. Tvrz postavena zřejmě v průběhu 14. století, později v majetku města Chrudim. Zpustla zřejmě po připojení k Pardubicím.

Lázeňský pavilon v kubistickém stylu, postavený 1911–13, jedna z prvních realisací architekta Josefa Gočára. Roku 1926 zřízeno mansardové patro, v průběhu 20. století obestavěn dalšími lázeňskými budovami. Dnes knihovna a lázeňský ubytovací dům.

Tvrziště samostatné obce (zmínky už ve 2. pol. 12. stol.) leží v lese kousek od kostela sv. Michaela archanděla nedaleko Valů u Přelouče, ke kterým byla obec nakonec připojena. Poč. 15. stol. zmínky o místním vladyckém rodu.

Zřícenina raně gotického hradu založeného ve 13. stol. jako královský hrad v místech hradiště Světlík. Od r. 1261 majetek Smila z Ronova. V 15. stol. rozšířen, často obléhán a dobyt. V 16. stol. byl za Trčků přestavěn. Po třicetileté válce opuštěn, po r. 1700 zříceninou.

Téměř zaniklé tvrziště nedaleko Přelouče. Tvrziště pravděpodobně ze 14. století, po kterém zbyla terénní vlna a částečně i zbytky ve sklepech stavení čp. 1. Tvrz byla opuštěna mezi lety 1509–1544.

První zmínka o vsi je z r. 1401, kdy je majetkem Parduse Kbela z Lipovce. První zmínka o tvrzi je až po smrti Aleše Parduse z Lipovce v r. 1483. V r. 1494 je po smrti jeho ženy Anny tvrz opuštěna. V r. 1510 se uvádí pustá tvrz v Lipovci. Dochován pahorek jádra a zbytky valů a příkopů.

Nevýrazné pozůstatky opevnění po tvrzi na návrší kostelíka. O existenci tvrze vypovídají písemné prameny z let 1258 a 1259. Tehdy byl zmíněn i Václav z Lochu. Po zániku tvrze byl na jejím místě vystavěn gotický kostelík sv. Bonifáce.

Mariánský sloup je pozdně barokní dílo z r. 1768. Na odstupněném základu spočívá mohutný odstupněný sokl. Krajní pole vyplňují rokaje, střední nesou kartuši s reliéfy světců. Na soklu sloup s rokokově dekorovanou hlavicí, který obklopují jiní čtyři světci. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1965.

Barokní pískovcový morový sloup z l. 1745-46 zřejmě od místního sochaře. Na římsovaném podiu s volutovými křídly sochy sv. Jana Nepomuckého, Prokopa, Floriána a Štěpána. Z pódia vyrůstá sokl a z něj nízký čtyřhranný obelisk. Nahoře socha Panny Marie Immaculaty stojící na zeměkouli.

Barokní mariánský sloup z konce 17. století. Jako dřík sloupu byl použit románský sloup z červeného pískovce, dříve součást nedalekého kostela sv. Prokopa.