Turistické cíle v okolí obce Krchleby

Hrad, kolébka mocného rodu Slavatů z Chlumu, byl založen na hradišti vladykou Blehem z Chlumu po r. 1276, rozšířen byl v 15. st., zničen za třicetileté války. Z rozsáhlého hradu dnes zbylo torzo paláce a trojice sklepních klenutých místností.

Novorománská správní budova někdejšího cukrovaru v kutnohorské čtvrti Karlov (původně Kohlmarkt), vzniklého po polovině 19. století v sousedství špitálního kostela sv. Kříže, zbořeného 1892. Upravena 1901–02. Cukrovar fungoval zřejmě do 30. let 20. století, jeho technologické budovy poté zanikly.

Areál umístěn na západní straně podélné návsi. Děkanství pochází převážně z 1. pol. 18. stol. R. 1825 rozšířeno a fasáda upravena v empírovém stylu. Fasáda empírová členěná pásovou rustikou. V obytné budově zachována většina historických prvků. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Obdélná patrová budova děkanství s valbovou střechou stojí volně v zahradě u kostela sv. Patra a Pavla. Budovy pochází z doby kolem roku 1500. Přestavěna renesančně, následně barokně (cca 1660) a pak i empírově (1827). Poslední úpravy po roce 1990. Zahrada s děkanstvím je obehnána ohradní zdí.

Původně gotický měšťanský dům U zlatého hřebene, přestavěný do dnešní podoby po požáru roku 1823. Dne 4. 2. 1808 se zde narodil Josef Kajetán Tyl, dramatik a autor textu dnešní české hymny. Tuto skutečnost připomíná od roku 1862 pamětní reliéf a jedna ze stálých exposic, která je v domě umístěna.

Divadelní budova, pojmenovaná po čáslavském rodákovi a hudebním skladateli, postavena r. 1868 podle projektu místního architekta F. Skřivánka. Přestavbami prošla v letech 1896, 1912, 1923 1940 a 2012. V současnosti zde stále působí čáslavský ochotnický spolek.

Evangelický kostel byl postaven v novorománském slohu r. 1886 na místě staršího kostela. Stavbu inicioval evangelický farář Josef Jakub Kučera. Některé části vnitřního zařízení pocházejí z tolerančních časů z konce 18. stol. Kostel přináleží místnímu sboru Českobratrské církve evangelické.

Evangelický kostel postaven v letech 1860-1863 v pseudogotickém stylu. Vznikl okamžitě po povolení stavby evangelických kostelů protestantským patentem císaře Františka Josefa I. z roku 1861. Je druhý největším v Čechách, scházelo se v něm až 500 věřících.

Trojlodní halový pseudorománský kostel, postavený v letech 1863–1869. Autorem projektu byl architekt Schmoranz. Postaven na místě minoritského kláštera, zničeného za husitských válek.

Areál evangelického kostela, hřbitova, fary a školy na západním okraji Libenic vznikl postupnou výstavbou v I. pol. 19. stol. Jeden z dokladů přežívání protestantských tradic ve středočeských vsích navzdory masivní rekatolisaci v 17. a 18. století.

Fara pochází z roku 1809. Situovaná naproti hlavnímu průčelí kostela. Jednopatrová budova obdélného půdorysu. Důležitým prvkem je strukturovanost omítky. Ve fasádě tři typy oken. Fara postavena převážně z lomového kamene. Do seznamu kulturních památek zapsána r. 1966.

V r.1760 Filip Krakovský z Kolovrat přestavěl původní dvůr na barokní zámek. V l.1863-1865 získal současnou podobu ve slohu anglické gotiky. Posledními majiteli byla až do r. 1945 rodina Kleeborn-Eisensteinova.