Turistické cíle v okolí obce Hraběšín

Původně kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého. V roce 1948 zbořena. Socha umístěna do lapidária. Po opravě socha umístěna zpět. Světec zobrazen v obvyklé ikonografii s krucifixem. Oděn do kanovnického oděvu s biretem na hlavě.

Kvalitní barokní sochařské dílo z poloviny 18. stol. Socha v životní velikosti osazena na nízkém zděném, cihlovém, hranolovém podstavci. Zhotovena z kutnohorského hrubozrnného vápenitého pískovce. Restaurování a doplnění sochy provedeno v letech 2006-2008. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého v nároží domu č.p. 81/8 na vysokém podstavci. Spolu s domem je od r. 1958 na seznamu kulturních památek. Socha restaurována r. 2012. Světec drží kartuši s reliéfem palladia země české. Poukazuje tak na cíl poutní cesty do Staré Boleslavi.

Klasicistní socha zobrazující sv. Jana Nepomuckého. Autor není znám. Pochází asi z poslední třetiny 19. stol. Socha zachována v původní podobě. Okolo sochy malé oplocení.

Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1752. Stojí na polygonálním soklu. Ve vrcholu klečící světec se sepjatýma rukama nadnášený oblaky. Socha umístěna na okraji kamenného můstku. Klečící světec oblečený v kanovnickém rouchu. R. 1973 socha zapsána do státního seznamu kulturních památek.

Pozdně barokní socha sv. Judy Tadeáše v nároží domu č.p. 562 z doby kolem r. 1780. Spolu s domem je od r. 1958 na seznamu kulturních památek. Socha restaurována r. 2012. Další opravy r. 2020. Sv. Juda Tadeáš byl jedním z apoštolů Ježíše Krista.

Socha sv. Šebestiána stojí na vysokém hranolovém podstavci. Sokl ukončuje profilovaná vysazená římsa. Barokní dílo z 1. pol. 18. stol. Autor neznámý. Šebestián pažemi připoután ke kmeni stromu. Tělo v lehkém kontrapostu. Kvalitní vrcholná barokní plastika.

Barokní socha na vysokém hranolovém podstavci přimykající se k průčelí domu. Původ v první polovině 18. století od neznámého autora. Na čelní straně vyniká třířádkový zlatě obtažený nápis. Ve vrcholu pískovcová socha sv. Václava v životní velikosti. Světec oděný v knížecí roucho. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Socha sv. Václava, barokní dílo z poloviny 18. století od neznámého autora. Pískovcové sousoší na podstavci s volutovými křídly. Na čelní straně reliéf smrti sv. Václava. Světec na vysokém zdobeném podstavci. V levé ruce drží kopí, pravou rukou se opírá o štít. Památkově chráněno od r. 1966.

Pravděpodobně barokní pískovcová socha bohyně stojí v rohu parčíku, obklopujícího dominantní sochu Jana Žižky z Trocnova na historickém náměstí, jež nese jeho jméno. Původně stávala na vrcholu půlkruhového altánu v ohradní zdi zámku v Žákách. Na toto místo, na novodobý podstavec, umístěna v r. 2002.

Sokolovna vystavěna v roce 1911 v secesním slohu podle plánů čáslavského rodáka stavitele Josefa Skřivánka. Rozměrná patrová budova se dvěma nárožními dvoupatrovými věžemi a secesní fasádou. Interiér rovněž v secesním stylu. Na zdi pamětní deska dr. Miroslava Tyrše. Dosud slouží původnímu účelu.

Renesanční tvrz v areálu hospodářského dvora, v západní části obce. Tvrz nechal vystavět před rokem 1597 Václav Balbín z Orličné. V roce 1748 získává ves a tvrz Sedlecký klášter a následně přes náboženský fond se stává majetkem Schwarzenberků. Dnes v soukromém vlastnictví.