Turistické cíle v okolí obce Vyšehorky

Zřícenina dvoupatrové budovy vodního mlýna, přádelny a hostince, který založil Anton Josef Wondra v pol. 19. stol. Vodu k němu přiváděl dnes již zaniklý náhon z řeky Třebůvky. V letech 1857-1870 zde fungovala papírna.

Původně středověká hradní pevnost z 13. st. Za třicetileté války hrad vypálen. V 80. letech 17. st. důkladně opraven a mezi věže hradu byl vestavěn manýristický zámek. Později bylo na zámku zařízeno lovecko-lesnické muzeum.

Se stavbou léčebny započato v roce 1914. R. 1916 areál ústavu otevřen a sloužil jako vojenská nemocnice pro raněné vojáky. Kaplička postavena při rozšiřování ústavu po r. 1926. Ústavní kostelík postaven zásluhou olomouckého arcibiskupa, kardinála Bauera. Kaplička stojí v krásném prostředí.

Pec na pálení vápna postavená kolem roku 1920 byla v provozu asi do roku 1925. Pec je významnou technickou památkou dokumentující tradiční způsob drobné regionální výroby.

Venkovská usedlost v základech pocházející z 18. stol., je tvořena domem usedlosti, východním dvorním křídlem a severní hospodářskou budovou. Objekty jsou uspořádány tak, že obklopují vnitřní dvůr. Od r. 1958 je areál chráněn jako kulturní památka ČR.

Tvrz ve Vilémově se poprvé uvádí r.1629 za Viléma Adama Besse z Vrchlesu. Zanikla v 18. století.

V místech vtoku Nečíze do hrazeného města Litovle je doložen mlýn r. 1287. Od roku 1909 sloužil jako elektrárna. Regulace Moravy ve 30. letech 20. století vytvořila dostatečný výkon pro moderní elektrárnu, postavenou 1937–9, která zde funguje dodnes.

Vodní panský mlýn postavený po roce 1600 patřící pod žádlovické panství. Patrová budova s trámovými záklopovými stropy a v přízemí s klenbami. Mlýnice je zřícená.

Hrad z poloviny 14. století. Připomíná se v r.1351 jako středisko panství,k němuž náleželo 7 okolních vsí. Za husitských válek zřejmě pobořen,neboť se r.1497 uvádí jako pustý.

Tvrz postavili před r. 1406 zástavní držitelé páni z Vildenberka. Poč. 16. stol. byla výrazně rozšířena, patrně Jiřím Lhotským z Ptení a jeho synem Vítkem. Po r. 1714 byla připojena Libštejnskými z Kolovrat k jejich panství a přestala sloužit jako sídlo. Po r. 1945 zestátněna a postupně chátrala.

Oválné valové opevnění na na vrcholu Hradisko jižně od vesnice je středověkého původu a souvisí z ochranou makraběcího majetku, jež je ves jako jeho součást poprvé v roce 1258 uváděna. Konec tohoto sídla bude souviset s připojením k panství Cimburk v roce 1365, či natrvalo v roce 1407.

Výklenková kaplička, patrně z počátku 19. stol., se smírčím křížem, snad někdy z 16. - 17. stol. druhotně umístěným, v její nice jsou kulturními památkami.