Turistické cíle v okolí obce Podolí

Čtvercová renesanční hrobka vladyků Bukůvků z Bukůvky z r. 1592 v sousedství farního kostela sv. Matouše. Přízemí sloužilo jako kaple s klášterní klenbou a štukaturou, pod ní se nachází rodinná hrobka s dřevěnými rakvemi. Podlaha, schody a klenba jsou z cihel.

Pravěké hradisko na vrchu nad obcí Biskupice ve tvaru elipsy. Poprvé ho popsal Jaroslav Mackerle v r. 1943. V r. 1998 zde byly nalezeny drobné střepy. Podrobný archeologický průzkum dosud neproběhl, proto původ hradiska není znám.

Kostel Husitského sboru z roku 1933. Stavitel Josef Sova.

Modlitebna Církve československé husitské vznikla r. 1953 přestavbou budovy rolnické mlékárny. Kromě modlitebny byl v budově i byt pro faráře s rodinou.

Z někdejší litovelské sokolovny postavené roku 1892 byl roku 1927 zřízen Husův sbor církve Československé husitské. Slavnostní otevření se konalo 4. 9. 1927, sgrafita pocházejí od Františka Doubravy.

Vápencové jeskyně, na jejichž vzniku se podílel potok Špraněk. Objeveny r. 1938 skupinou vedenou Vilémem Švecem. Další části objevovány postupně, zejm. v 50. letech 20. stol. Přístupné od r. 1939. Z chodeb o délce 3,5 km je přístupno cca 788 m veřejnosti. Jeskyně jsou bohaté na krápníkovou výzdobu.

Asi 50 m dlouhá průchozí jeskyně ve tvaru podkovy vzniklá propojením dříve samostatných chodeb na počátku 19. stol. v rámci krajinářských úprav zámeckého parku. Jeskyně je volně přístupná kromě zimních měsíců, kdy slouží jako zimoviště netopýrů.

Pozdně rokokové sousoší z r. 1798. Kamenosochařské dílo regionální úrovně. Trojdílný podstavec s volutovými křídly. Na římse dva konzolovité podstavce, na nich vlevo P. Marie a vpravo sv. Jan. Pylon nese kříž s korpusem Krista. R. 1998 sousoší restaurováno. R. 1964 zapsáno jako kulturní památka.

Haňovice jsou malá zemědělská obec. V centru stojí kaple zasvěcená sv. Cyrilu a Metoději. Před kaplí stojí kamenný kříž se sousoším z roku 1846, tzv. malá kalvárie.

Při východním okraji vsi stojí nepříliš známá zanedbaná kamenná kaple. O této stavbě nejsou známy žádné informace a nebývá zaznačena ani na starých či současných mapách. Na průčelí jsou zbytky zdobené fasády.

Kaple je příklad drobné, výtvarně působivé církevní architektury. Charakterizuje vesnické prostředí. Dotváří a zhodnocuje intravilán obce. Kaple prohlášena za kulturní památku r. 2016.

U hlavní silnice v centru vesnice Červená Lhota stojí kaple se zvonicí pocházející zřejmě z 1. třetiny 19. stol. První zmínka o kapli pochází z r. 1834, kdy byla zakreslena na mapě. Před ní je kříž z r. 1823.