Turistické cíle v okolí obce Moravičany

Pozůstatky hradní stavby v Nákle při kostele sv. Jiří. Zmínka o kostele v roce 1250. Hrádek postaven asi ve 14. stol. při původním dřevěném kostelíku či na jeho zbytcích. Kostel z r. 1560 pak převzal hradní a pevnostní zbytky samotné stavby.

Dnešní fara byla postavena před r. 1714 ve stavebním slohu vrcholného baroka. Současně s dalšími hospodářskými budovami sloužila původně jako letní sídlo premonstrátů olomouckého kláštera Hradisko. R. 1784 byl klášter zrušen. R. 1786 zde byla zřízena fara.

Národní přírodní rezervace, rozkládající se na ploše 71,19 ha v nadmořské výšce od 218 do 230 m, byla vyhlášena v roce 1990. Předmětem ochrany je ekosystém nížinného toku řeky Moravy s meandry, ostrůvky, říčními náplavy, bočními říčními rameny a navazující přírodně blízké ekosystémy.

Původní středověká tvrz přestavěna v renesančním slohu vladykem Kryštofem starším Huberckem z Belnsdorfu.

Vodní nádrž na stejnojmenném potoce (0,6 km před jeho ústím do Moravské Sázavy) zprovozněná v roce 1971 jako zdroj pitné vody pro Zábřeh, později využívána k rekreaci. Dnes v soukromém vlastnictví a veřejnosti nepřístupná, rybolov je možný s místenkou. Kamenitá sypaná hráz je dlouhá 151 metr.

Barokní čtvercový kašna se zaoblenými rohy z pol. 18. stol. asi od místního kameníka. Sloužila jako zdroj pitné vody. Uprostřed kašny socha Neptuna s trojzubcem.

Zámeček byl postaven Lichtenštejny v roce 1690 na místě staršího loveckého zámečku. Ve třicátých letech 18. století byl přestavěn architektem Antoniem Beduzziem. Dnes zámek slouží jako ústav sociální péče.

Vznik dvora souvisel se zámkem Nové Zámky, který vlastnili Lichtenštejnové. První doklad o existenci Nového Dvora je v I. vojenském mapování – josefském z let 1764-1783. Po r. 1945 sloužil jako JZD. Dnes je zde farma Doubravský Dvůr.

Na moravičanské návsi vedle sebe stojí dva sloupy se sousoším Panny Marie s dítětem. Nový sloup postaven, aby nahradil starý mariánský sloup. Ke stržení původního sloupu nedošlo, stojí tak na moravičanské návsi mariánské sloupy dva. Sloup i okolní prostranství je od roku 2016 po rekonstrukci.

Obelisk postaven podle projektu Josefa Hardtmutha r. 1808 v empírovém slohu. Volně stojící kamenný obelisk, vysoký 19 m. Představuje symbol svobodných zednářů, odkazuje na mystiku Egypta. V krajinářských areálech patřil obelisk k základním prvkům. Zapsán v seznamu kulturních památek r. 1964.

Výšinné hradisko, osídlené v pozdní době bronzové a mladší době železné, bylo chráněno dvěma liniemi valů s dřevěnými palisádami a příkopem. Podle nálezů lze předpokládat, že zánik opevnění způsobil požár.

Velmi dobře zachovalý vodní mlýn na potoce Špraněk zřejmě z 16.-17. stol. V r. 1740 pravděpodobně vyhořel. Počátkem 20. století byla změněna technologie mletí obilí. Dnes rekonstruován.