Turistické cíle v okolí obce Zvole

nebo vyberte

Zvole

Olomoucký kraj,  Šumperk  (SU)
Nalezeno celkem 239 záznamů, 18 / 20 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 socha sv. Jana Nepomuckého
266.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Zvole
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1273. Socha sv. Jana Nepomuckého stojí před zvolským kostelem. Socha stojí u ohradní zdi hřbitova a je datována rokem 1717. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 2003.
 sousoší Kalvárie
267.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Zvole
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1273. Sousoší Kalvárie pochází z roku 1840. Původně stálo na jiném místě obce. Bylo přemístěno ke kostelu. Sousoší bylo v seznamu kulturních památek, ale v r. 2011 vyňato.
 sousoší Nejsvětější Trojice
277.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Rájec
Sloup se sousoším nechali postavit místní manželé r. 1892. Autorem je Josef Kubitsek. R. 1894 sousoší posvěceno, restaurováno v letech 1999–2000 a r. 2020. Sloup zakončen akantovou hlavicí s římsou, na kterou nasedá sousoší Nejsvětější Trojice. Na sloup se sousoším použit miletínský pískovec. R. 2003 prohlášeno kulturní památkou.
 sousoší Nejsvětější Trojice
377.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Hoštejn
Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1820. Příklad kvalitní empírové kamenické práce. Výška asi 5,5 m. V přední části reliéf Immaculaty. Vlastní sousoší představuje sedícího Boha Otce s žezlem v levé ruce vpravo a vlevo Krista, který drží v náručí pravou rukou kříž. Materiál sousoší je pískovec. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.
 sousoší Panny Marie, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého
248.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Moravičany
Sousoší Panny Marie, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1676. Některé prameny sousoší označují za soubor až z pol. 18. stol. Ve středu sousoší stojí P. Marie, po levici socha sv. Jana Nepomuckého, po pravici sv. Florián. Na římse sedí dva andílci. Chráněná kulturní památka od r. 1964.
 Stará radnice
460.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Štíty
Původní renesanční radnice je jedním z nejstarších domů ve Štítech. Pochází ze 16. stol. Původně k radnici patřil i dvorní trakt jehož součástí byla i šatlava. Radnice v roce 1734 upravena na barokní měšťanský dům. Nyní slouží jako knihovna, základní umělecká škola a jídelna zemědělské společnosti.
 stará radnice
Tunklův dvorec
ostatní - palác, dům, chátrající, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Zábřeh
Panský dům s dvorem r. 1455 prodal Jan Tunkl z Brníčka zábřežským ke zřízení radnice. Ta byla přestavěna renesančně (po požáru r. 1546), barokně (po požáru r. 1734) a klasicistně (r. 1794 a 1817). Patrová budova s hranolovou hodinovou věží byla radnicí do r. 1991, dnes sídlem Galerie Tunkův dvorec.
 starokatolický kostel sv. Jana Evangelisty
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, není známo, Olomoucký kraj, Šumperk
Starokatolický kostel v Šumperku z let 1912-14. Stavba moderního stylu s prvky secese. Architekt stavby Clemens M. Kamer.
 Stavenice
315.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Stavenice
Zřejmě příležitostně využívaná opevněná lokalita, chráněná mohutným valem a příkopem, snad sloužila jako raně středověký hrad či kultovní místo. Nálezy jej datují do období od 2. pol. 10. stol. až do 12. stol.
 Štíty
Na zámku, Kröglerswald
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Štíty
Opevněná středověká formace, pravděpodobně předchůdce hrádku Šilperku, snad původní sídlo pozdějšího lapky Ješka ze Šilperku. Sídelní doba asi pouze první pol. 14.století. Písemné prameny k hrádku neznáme, ani jeho přesnou souvislost s vedlejšími středověkými lokalitami.
 Štíty
Schlossberg
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Štíty
V r. 1446 již nějakou dobu vlastnili tehdejší Šilperk bratři Pardus a Bohuš z Drahanovic, kteří už mohli na této tvrzi sídlit. Stejně jako v letech 1447 - 1464 Hynek ze Zvole a v roce 1466 Hroch z Přeboz. Ke konci 16. století bylo sídlo pravděpodobně opuštěno. Dodnes po něm nezůstaly žádné pozůstatky.
 Střítež
510.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Pavlov
Nepatrné reliéfní náznaky jinak již zcela zaniklé tvrze, jejíž doba vzniku není přesně datována. Od poloviny 14. století byla ale již prokazatelně součástí zboží hradu Vraní Hory, později Vranové Lhoty. Zánik tvrze se předpokládá snad koncem 14. století.