Turistické cíle v okolí obce Kojetín

Pomník v podobě litinového kříže s masivním podstavcem s nápisem, který připomíná vojáka 71. pěšího pluku c. k. armády padlého zde v poslední bitvě prusko-rakouské války, ve které bylo 15.7.1866 Rakousko poraženo. Pomník je součástí naučné stezky "Po stopách bitvy u Tovačova 1866".

Památník obětem střelby do lidí demonstrujících proti hladu a za skončení války 26.4.1917. Sochu dělníka vytvořil r. 1933 sochař Jan Tříska.

Malý památník byl postaven na připomenutí padlých v prusko-rakouské bitvě, která se odehrála 15. 7. 1866 u Tovačova. Památník připomíná, že na místě spočívají ostatky 108 rakouských a jednoho pruského vojáka.

Roku 1936 v Dubu nad Moravou odhalen pomník prezidenta T. G. Masaryka. Autorem je Josef Hladík. Do pomníku vložena prsť z bojišť čsl. Legií. Za okupace Německem pomník odstraněn a tajně uschován. Po osvobození r. 1945 znovu odhalen. Socha na svém místě přežila i dobu vlády komunistů.

Poprvé se tvrz uvádí v r. 1368, kdy ji drželi bratři Oldřich a Ješek z Boskovic. Jako zemanské sídlo sloužila zřejmě až do r. 1480, kdy ji koupil Jakub z Kostelce. Po r. 1521, kdy se uvádí již jako pustá, byla zbořena a dnes se již neví, kde stála.

Pozorovatelna z roku 1962 vybudovaná pro potřeby štábu civilní ochrany okresu Přerov, opuštěná roku 1985. Od roku 2007 probíhají rekonstrukční práce.

Ve vsi stála tvrz, která se uvádí pouze v r. 1464, kdy ji, již jako pustou, koupil s dvorem a pustou vsí Opatovicemi Jan z Morkovic. Po tvrzi se nedochovaly žádné pozůstatky a neví se ani, kde stála.

Opevněné hradiště o rozloze asi 6 hektarů bylo osídleno zřejmě v průběhu doby bronzové. První nálezy získány při těžbě písku. V 60. a 70. letech 20. stol. proběhl archeologický průzkum. V letech 2000-2002 byly při letecké prospekci zjištěny příznaky dvou zaniklých obloukových příkopů.

Pravoslavný chrám byl postaven v rusko-byzantském stylu v l. 1946–48 archimandritou Andrejem jako památník obětí II. sv. války, zejm. vladyky církve Gorazda, popraveného nacisty za napomáhání výsadkářům, kteří provedli atentát na R. Heydricha. V interiéru větší množství ostatků svatých a ikon.

Původně hrad z 12. st., zpustošený za husitských válek. Na pozdně gotický zámek přestavěn patrně Vilémem z Pernštejna. Později upraven renesančně. Za třicetileté války napaden Švédy a Valachy, ale neponičen. Dnes využitý jako regionální muzeum.

Nejspíše jen dřevěná tvrz ze 14. století vystavěná příslušníky vladyckého rodu z Přestavlk a Dobrčic, která se nachází východně od zámku, byla zřejmě od konce 15. století opuštěná.

Čtyřkřídlý pozdně barokní zámek s čtyřbokou věží nad hlavním portálem, postavený Antonínem hrabětem Magnisem v druhé pol. 18. století na místě mladší přestavlcké tvrze.