Turistické cíle v okolí obce Kojetín

Celodřevěná, 8 m vysoká rozhledna z r. 2001, při cyklostezce Střední Morava č. 5084, s dalekým výhledem na Chřiby, Drahanskou vrchovinu a Vyškovsko.

Bývalá tvrz a ves opuštěná po roce 1565, dnes samota. Ves se poprvé připomíná roku 1274 jako biskupské léno, tvrz až roku 1389. Tvrz založili nejspíše v polovině 14. století Aleš a Friduš z Linavy.

Po hrádku jsou znatelné pouze reliéfní pozůstatky. Na severní straně vystupuje úsek valu a na jižní straně je zachovaný příkop. Poprvé byl zmíněn r. 1260. R. 1340 jej prodává Jan mladší ze Švábenic Janu Volkovi. Po r. 1392 sídlo zaniklo.

Archeologicky cenná, neporušená a v regionu ojedinělá lokalita s dochovanými relikty opevnění, zbudovaného švédským vojskem v srpnu r. 1643, je zapsána na seznam kulturních památek.

Synagoga vznikla snad již v polovině 17. století. V 19. století proběhly novorománské úpravy. V r. 1956 byla zchátralá stavba zbořena. Lokalita zaniklé synagogy se nachází na rohu ulic Denisova a Podvalí.

Bývalá synagoga, dnes kostel. Původní synagoga ze 16. stol. dvakrát vyhořela v l. 1832 a 1867. Po druhém požáru byla opravena do dnešní podoby (arch. Jakob Gartner). Po r. 1945 nebyla Židovská náboženská obec vzkříšena. R. 1951 byl objekt koupen pravoslavnou církví a v l. 1995–2002 zrekonstruován.

Synagogu byla vybudována počátkem 19. stol v místě starší modlitebny (templu). Za II. světové války ji vydrancovali nacisté. Poté stavba sloužila jako sklad. Od r. 1952 ji vlastní Církev československá husitská. Od r. 2012 je objekt pronajímán Apoštolské církvi.

Jedna z nejstarších synagog na Moravě prvně připomínaná již roku 1456. Od roku 1953 bývalou synagogu spravuje Církev československá husitská.

Klasicistní synagoga Bet ha-midraš, modlitebna, studovna, učebna zřízena židovkou obcí r. 1836. Za okupace zdemolována a roku 1951 prodána pravoslavné církvi.

Zaniklá tvrz, snad v místech farní budovy a kostelního návrší. Zmiňována poprve r.1307. Zanikla patrně v husitských válkách. R.1573 vedena jako pustá, ale r.1709 obnovena, snad na stejném místě. R.1803 prodána a definitivně zaniká.

U městyse Tištína téměř nepatrné zbytky hradiště z pozdní doby kamenné, kultury zvoncových pohárů, a starší doby bronzové. R. 2002 zkoumána archeologem M. Šmídem severní část při výstavbě dálnice. Zjištěno opevnění příkopem zatím nejasné datace a střepové nálezy.

Tvrz z konce 15. stol., potvrzená počátkem 16. stol a přestavěná koncem 16. stol. na panský dům či zámek. Od poloviny 17. stol. upraven na hostinec. I dnes je dům obsahující zdivo původního panského sídla využíván jako restaurace.