Turistické cíle v okolí obce Kojetín

Původně románský kostel z pol. 13. stol., přestavěn renesančně r. 1592, r., 1622 vyhořel. V letech 1758–62 výrazně rozšířen ve stylu vrcholného baroka. Věž přistavěna r. 1817.

Pozdně barokní jednopatrový obdélný zámek, vystavěný Weissy z Lilienburgu na konci 18. stoleti, přestaveny na počatku 20.století. V současnosti slouží potřebám obce.

Vila z roku 1910 postavená podle návrhů Emila Králíka z Brna je jednou z ukázek moderní české architektury před 1.sv. válkou.

Původní renesanční tvrz ze 17. stol., postavená za Haugviců z Biskupic. V roce 1719 vyhořela. Za Seilernů koncem 18. stol upravena na pozdně barokní zámek s parkem. Dnes je budova zrekonstruovaná a kromě sokolovny a bytů je zde i restaurace.

Kralice na Hané jsou připomínány r. 1225 jako zeměpanské zboží. R. 1303 povýšeny na městečko, opevněné valovou a dřevěnou hradbou se dvěma branami. Od r. 1406 úpadek, později bylo zastavováno šlechtě. R. 1663 hradby opraveny kvůli hrozbě tureckého vpádu. Opevnění se nedochovalo.

Dnes zcela zaniklý zámek i se dvorem vybudovala olomoucká kapitula kolem roku 1700. Po znárodnění v roce 1948 sloužil dvůr i se zámkem jako školní statek zemědělského učiliště. Dvůr postupně chátral, až byla větší část budov včetně zámku v polovině 80. let 20. století zbořena a postaven dvůr nový.

kamenný kříž u Čechůvek připomíná srážku pruských a rakouských vojáků dne 15.7.1866. Vystavěn v roce 1869 z finančního daru účastníka bitvy, jako dík za záchranu života.

Kříž stojící na místě původního starobylého kříže z r. 1791. Ten byl zničený r. 1945 (kdy byla v okolí svedena velká tanková bitva) a nový byl postaven až r. 1998. Iniciátory stavby byli bratři Vysloužilovi z Čelčic. Kříž přes označení stojí několik km od geografického středu Moravy.

Uhřičický „sifon“ je unikátní technické zařízení (tzv. shybka) z r. 1908, sloužící jako křižovatka dvou vodních toků, přičemž větší a výše položený mlýnský náhon podtéká pode dnem menší a níže položené říčky Valová.

Arcibiskupský zámek s komplexem zahrad a obrazárnou, rezidence olomouckých biskupů, byl původně gotický, později renesanční hrad. Během 30leté války byl zničen.V 17. st.byl postaven raně barokní palác. Po ničivém požáru byl obnoven v rokokovém stylu.

V renesanční zámek byla v 80. letech 16. století pravděpodobně Havlem Kurovským z Vrchlabí přestavěna starší tvrz. Začátkem 19. století byly na zámku provedeny rozsáhlé stavební úpravy v klasicistním slohu a získal dnešní podobu.

Květná zahrada vznikla za biskupa Karla II. Lichtensteina-Kastelkorna v 2.pol.17.st. podle návrhu architektů F.Luchesse a G.P.Tencalla. V 19.st. zbudován nový přístup od města. Projekt vypracoval A. Arche a realizován byl v letech 1840-45.