Turistické cíle v okolí obce Lazníky

Betonová socha mláděte mamuta v životní velikosti zvaná „Mamutík Tom“ byla instalována v r. 2000. Autorem je výtvarník Pavel Stejskal.

Barokní mariánský sloup s dominantou pískovcové sochy Panny Marie s dítětem na Masarykově náměstí v centru města. Postaven v r. 1694 nákladem děkana Jiřího Balšánka.

Mauzoleum jugoslávských vojáků založeno Československo-Jihoslovanskou ligou. Kaple z roku 1926 od Huberta Austa. Dnes pro nevyjasněné majetkové vztahy chátrá.

Památkově chráněný renesanční měšťanský dům s krásným dřevěným portálkem vstupu. První zmínka z roku 1545. Přestavba roku 1681, od roku 1946 v národní správě, dnes v soukromém vlastnictví.

Opevnění bylo budováno za Pernštejnů v 15. století. 1643 švédy pobořeno. 1840 byly na zbořeny brány a některé bašty. Vlastní hradby se do dnešních dní zachovaly v délce 1137 m.

Přerovské městské hradby tzv. Horního města byly vybudovány ve druhé polovině 15. století rodem Pernštejnů. V současné době procházejí nákladnou rekonstrukcí. Dochovány úseky především na severu, východě a částečně na jihu.

Městský dům, původně zvaný Záloženský, byl postaven na počátku minulého století v době národního obrození. Od roku 1909 je majetkem města Přerov.

Městský park Michalov byl založen r. 1903. Od 70. let 20. stol. chátral. R. 1991 byl započat program jeho revitalizace. 1992 byl park vyhlášen jako významný krajinný prvek s relikty fauny a flory lužních lesů. Park má rozlohu 17 ha.

Milovanská rozhledna je přístupná od října 2025 asi 2 km severozápadně od města Potštát. Nese název podle zaniklé německé obce Milovany (Milbes), která se nacházela na území vojenského újezdu Libavá.

Mlýnský náhon při řece Bečvě zbudovaný v roce 1474 Vilémem z Pernštejna dosahující délky až 14 km.

Pískovcový pomník pruského majora Eduarda z Behru, z prusko-rakouské bitvy u Tovačova 15.7.1866. Dnes se mohyla nachází ve zuboženém stavu. Na jedné straně se nachází německý nápis o pruském majoru 44. pěšího pluku.

Tvrz vznikla zřejmě již před r. 1368. Poprvé se však zmiňuje až v r. 1407, a to jako pustá. Později snad byla ještě obnovena, ale v 2. pol. 15. stol. zcela zanikla. Po tvrzi se nic nedochovalo.