Turistické cíle v okolí obce Dřevohostice

nebo vyberte

Dřevohostice

Olomoucký kraj,  Přerov  (PR)
Nalezeno celkem 235 záznamů, 7 / 20 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 kostel Českobratrské církve evangelické
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Přerov
Evangelický kostel z roku 1907–08 v Přerově. Před ním nejstarší socha J.A. Komenského na Moravě z roku 1874.
 kostel církve Českobratrské evangelické
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, není známo, Olomoucký kraj, Hranice
Jednoduchá snad renesančně-barokní stavba asi z I. pol. 16.stol.Až do roku 1622 sloužil potřebám Jednoty bratrské. Roku 1626 zbořen, v letech 1668 – 1680 obnoven. Roku 1786 přestavěn na sklad soli a od roku 1923 navrácen českobratrské církvi.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
274.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Stará Ves
Novogotická stavba kostela Nanebevzetí Panny Marie pochází z poloviny 19. stol. Do roku 1894 byl u kostela hřbitov.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Holešov
Kostel byl postaven na základech pův. gotického chrámu (ze 14. stol.) v l. 1650-1708. Projekt vypracoval architekt Filibert Lucheseh. Výzdobu provedli mj. sochaři Jan J. Schauberger a Gottfried Fritsch. R. 1748 byl stavebně upraven. Pod kaplí je hrobka Rottalů a Vrbnů. Věž nese zvony z 16. stol.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Olomoucký kraj, Horní Moštěnice
Současný barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl přestavbou staršího středověkého gotického chrámu v r. 1742. Zřejmě ve stejné době byla postavena i fara. Kostel původně obklopoval hřbitov. Pod podlahou nalezena hrobka vladyky Jana Barského z Baště z r. 1562.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
220.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Kroměříž
Farní kostel Nanebevzetí Pany Marie, místními nazývaný též kostel Blahoslavené Panny Marie, stojí na Riegrovu námětí. Kostel byl založen již ve středověku, ale zachovány zůstaly jen zbytky věže. Dnešní stavba je z první poloviny 18. stol. Zařízení kostela je barokní, též z 18. století.
 kostel Narození Panny Marie
305.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Hranice
Kostel, který byl údajně vystavěn mnichem rajhradského kláštera Juríkem (†1209), zakladatelem Hranic. První písemná zmínka o kostelu je z r. 1492 a dále r. 1595 a 1781, kdy byl stavebně upravován. Na hlavním oltáři je obraz Narození Panny Marie z r. 1781. Na bočním oltáři je obraz od J.H.A. Gallaše.
 kostel Narození Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Horní Újezd
Kostel Narození Panny Marie využil snad objekt starší tvrze někdy v polovině 14. století. Dle pověsti pamatuje dokonce příchod Cyrila a Metoděje na Moravu. Zděná věž nahradila dřevěnou v r. 1768.
 kostel Narození Panny Marie
273.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Tršice
Novobarokní kostel nahradil r. 1905-6 zbořenou nevyhovující gotickou svatyni. Upravován v l. 1923, 1934, 1971-1973, 1979-1985 a 2004-2008. Neorientovaná stavba s lodí ve tvaru kříže, hranolovou věží v průčelí a odsazeným půlkruhem zakončeným závěrem s pravoúhlými přístavky sakristie po stranách.
 kostel Nejsvětější Trojice
235.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, přestavěno, volně přístupno, Olomoucký kraj, Lipník nad Bečvou
Jednolodní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1610, dnes přestavěn na kanceláře. Dochovány původní stavební prvky
 kostel Povýšení sv. Kříže
420.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Zlínský kraj, Rusava
Katolický barokní kostel z let 1774-1779 stojí na severovýchodním návrší v obci Rusava.
 kostel Stětí sv. Jana Křtitele
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Hranice
Pozdně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele vystavěný v letech 1754 – 1763 Jakubem Antonínem Slováčkem, dle projektu dietrichštejnského architekta Františka Antonína Grimma z roku 1752.