Turistické cíle v okolí obce Nelešovice

V l. 1830-33 olomoucký měšťan Josef Koudelka postavil jednopatrový klasicistní dům, od r. 1880 se mu říkalo zámek. Po r. 1945 sloužil jako činžovní dům. V r. 1979 zchátralá budova zbourána. Jednalo o prostou jednopatrovou budovu se starším jádrem.

Lékárna byla otevřena r. 1571 lékárníkem Faustinem Primsem. V 18. stol. zadala rodina Schrotterů klasicistní přestavbu, r. 1929 nechal lékárnu její první český majitel Karel Fuhrich stavebně upravit. R. 1960 byla lékárna v majetku státního podniku stavebně rozšířena, r. 1996 prošla rekonstrukcí.

Významná funkcionalistická architektura olomouckého krematoria vznikla v letech 1931–32 v západní části zdejšího ústředního hřbitova podle projektu Aloise Šajtara.

Kožušany pochází z roku 1297. Kříž stojící před kaplí sv. Anny pochází z r. 1888. Na dříku reliéfy sv. Štěpána a sv. Cyrila s Metodějem. Na zadní straně latinský nápis. Památka místního významu.

Kříž stojí osamoceně u hlavní silnice. Byl dlouhá léta ztracen v hustém houští. Kovová část památky místního významu byla při opravě dobově určena a vyhotovena. Opravy provedl kamenosochař Martin Beneš.

Kříž uprostřed hřbitova ve Velkém Týnci. Na podstavci kříže vročení 1834. Pískovcový kamenný kříž stojí na masivním podstavci s reliéfem a ukřižovaným Ježíšem Kristem. V roce 2012 prošel kříž generální opravou a restaurováním.

Kříž je ojedinělá stavba. Doklad vynikající kamenické práce. Postaven r. 1760. Detailní výzdoba vlastního kříže. Ornamentálně vyzdobena jeho hlavní část.

Kamenný kříž stojící za kostelem pochází z roku 1840. Kříž jetelového tvaru s korpusem Ukřižovaného Krista na hranolovém podstavci. V dolní části podstavce nika s reliéfem Panny Marie Bolestné. Kříž není kulturní památkou.

Kříž stojící na místě původního starobylého kříže z r. 1791. Ten byl zničený r. 1945 (kdy byla v okolí svedena velká tanková bitva) a nový byl postaven až r. 1998. Iniciátory stavby byli bratři Vysloužilovi z Čelčic. Kříž přes označení stojí několik km od geografického středu Moravy.

Uhřičický „sifon“ je unikátní technické zařízení (tzv. shybka) z r. 1908, sloužící jako křižovatka dvou vodních toků, přičemž větší a výše položený mlýnský náhon podtéká pode dnem menší a níže položené říčky Valová.

Od r. 1723 patřila ves šternberským augustiniánům, kteří si zde následně nechali vybudovat barokní zámek s hospodářskými budovami, mlýn a tzv. "malý zámek". Na počátku 20. stol. se areál stal součástí parní mlékárny. Poté byl však nevyužitý zámek zbořen a nahrazen novou administrativní budovou.

Bývalý větrný mlýn holandského typu z roku 1865 v němž se mlelo do r. 1890. V 60. letech 20. století zpustnul. Dnes je mlýn v soukromém vlastnictví a slouží jako rekreační objekt.