Turistické cíle v okolí obce Tovačov II - Annín

Lázně ve Skalce byly založeny u sirných pramenů roku 1929. Jejich využívání před rokem 1929 není doloženo. Původně zde vyvěraly prameny Julinka a Jan. Prameny Vojtěch, Karel, Svatopluk a Cyryl byly získány vrty. Určeny k léčbě pohybového ústrojí.

Bývalý větrný mlýn holandského typu z roku 1865 v němž se mlelo do r. 1890. V 60. letech 20. století zpustnul. Dnes je mlýn v soukromém vlastnictví a slouží jako rekreační objekt.

Renesanční tvrz z druhé poloviny 16. století, která nejspíše během 17. století zpustla a v polovině 19. století její zbytky splynuly s hospodářskými objekty dvora.

Lidová hvězdárna v Kolářových sadech. Vybudována v r. 1955 a slouží od r. 1961.

V obci Lipňany stávala tvrz neznámé podoby a místa. Snad postavena již koncem 13. stol. místními vladyky. V roce 1373 prodána Kuníkem z Drahotuš klášteru sv. Kateřiny v Olomouci. V jejich držení zaniká.

Tvrz v Lobodicích se uvádí pouze jednou v r. 1367 v souvislosti se sporem mezi bratry Onešem, Janem a třetím bratrem Bernardem, kteří se po Lobodicích také psali. Zanikla během 15. stol. a dnes již není známo, kde stála. Byla zřejmě chráněna vodním příkopem a mohla stát někde u mlýnského náhonu.

Zaniklá tvrz, která stávala v severozápadní části obce. Vznikla asi počátkem 14. století, poprvé zmíněna r. 1354. Zanikla po koupi vsi Janem z Pernštejna a Tovačova r. 1522.

Betonová socha mláděte mamuta v životní velikosti zvaná „Mamutík Tom“ byla instalována v r. 2000. Autorem je výtvarník Pavel Stejskal.

Barokní mariánský sloup postavený na Velkém náměstí na paměť moru, který v Kroměříži řádil v roce 1680. Na podstavci sloupu čtyři sochy světců a erb biskupa Karla II. z Liechtenštejna.

Mariánský sloup z roku 1885. Na vrcholu socha Neposkvrněné Panny Marie. Na podstavci se pozlacený reliéf sv. Cyrila a Metoděje. Sloup opraven r. 2005.

Sloup se sochou Panny Marie je kamenosochařskou prací z 2. poloviny 19. století. Sloup je památkou místního významu.

Původní dům ostrostřelců z r. 1823. Do roku 1918 nesla střelnice jméno arcivévody Františka Josefa. Od roku 1898 budova využívána jako městská knihovna.