sakrální památky - kaple, zřícenina, volně přístupno, Středočeský kraj, Vysoká
Zřícenina kaple a letohrádku sv. Jana Křtitele spolu s eremitáží a letohrádkem postavené na příkaz hraběte Františka Šporka roku 1697-1698. Kapli obklopoval malý klášter mnichů pavlánů. Vše zaniklo po požáru v roce 1894.
sakrální památky - kaple, chátrající, volně přístupno, Středočeský kraj
Kaple sv. Panny Marie byla vystavěna přibližně ve druhé polovině 18. století jako modlitební stánek zdejších sedláků a mlynářů za údajné finanční podpory mlynářky Musilové z Chřenovic.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Pyskočely
Výklenková kaplička sv. Prokopa z 1. poloviny 18. století, při staré cestě, tvořící spojnici Sázavského kláštera s Prahou. V kapličce býval obraz sv. Prokopa malovaný na dřevě, kopie zázračného obrazu z roku 1638.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Měchnov
Barokní výklenková kaplička s obrazem sv. Prokopa byla na křižovatce cest v údolí Šternovského potoka postavena někdy po roce 1760. Zobrazena je na grafice Antonína Balzera z roku 1797. Opravena roku 1998, novodobá výzdoba je dílem malíře Jana Hernycha. Pod kapličkou je zbytek kamenného můstku.
Barokní kaple z roku 1713 na místě starší dřevěné kaple. Byla součástí areálu lázní u studánky Vosovka, která byla podle pověsti místem, kde se na počátku 11. století setkal poustevník Prokop s knížetem Oldřichem. Kaplička byla rekonstruována v roce 1924. Areál je památkově chráněn od roku 1953.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Bylany
Kaple sv. Vojtěcha stojí o samotě nad pramenem severozápadně od Bylan na Kutnohorsku. Je to výklenková kaple z konce 19. stol. s navazující jednoprostorovou stavbou obdélného půdorysu z režného zdiva. Ve výklenku stojí barokní socha sv. Vojtěcha z 18. stol.
Bývalý benediktinský klášter založil Sv. Prokop za vlády kníže Oldřicha kolem r. 1032. Byl centrem slovanské vzdělanosti. Z původních románských staveb zbyly jen základy. Nynější stavba ze 14. st. byla přestavěna v době baroka a kolem r. 1860.
Památkově chráněná funkcionalistická stavba z r. 1926 podle projektu architekta Rudolfa Javůrka. Na věži je umístěn nejstarší vlašimský zvon z roku 1438. V interiéru je socha žehnajícího Krista od Jana Vítězslava Duška, jednoho z nejvýznamnějších sochařů třicátých let 20. století.
Původně ranně gotický kostel pochází z konce 13. století. V roce 1895 kostel zcela vyhořel a zničeny byly i zvony. Okamžitě započaly opravy a roku 1897 byl kostel znovu vysvěcen. Nové věžní hodiny jsou z roku 1949.