Turistické cíle v okolí obce Tři Dvory

Kostel ČCE byl postaven v l. 1923-1933. Ukázka moderní sakrální architektury ve stylu purismu. Hlavní bohoslužebný prostor se nachází v 1. poschodí, součástí kostela je také byt faráře a hvězdárna. Od r. 2003 patří kostel mezi chráněné památky ČR. R. 2011 bylo v suterénu otevřeno regionální muzeum.

Kostel církve Československé husitské byl postaven r. 1927 ve funkcionalistickém stylu. Pozoruhodností je schránka na hlavní fasádě budovy, kde je uložena prsť z několika bojišť legionářů – Zborov, Terron a Dos Alto (1933). V zadní části budovy je farní úřad.

Chrám pochází z první poloviny 14. století. Kostel utrpěl při požáru r.1779 a při rekonstrukci byla dokončena jeho barokní přestavba. Koncem 20. století prodělal kostel celkovou rekonstrukci a byla mu navrácena gotická podoba.

Kostel vznikl přestavbou pův. kostela nebo kaple v l. 1612–1620 na obj. Bohuše st. Kokorského z Kokor a na Laškově (pamětní deska). R. 1806 byl kostel výraznou přestavbou rozšířen. R. 1929 vyzdobil interiér akad. malíř Jano Köhler. Z mobiliáře je cenná zejm. rokoková varhanní skříň z r. 1740.

Novogotický kostel vznikl přestavbou gotického kostela (středověké jádro). R. 1605 byl pův. kostel renesančně upraven. R. 1643 byl zpustošen Švédy, opraven r. 1661. V l. 1859-62 novogoticky přestavěn (V. Vodička). V interiéru socha Madony z 15. stol., náhrobníky ze 16. stol. Zvony z l.1526 a 1547.

Starší gotický kostel vyhořel v r. 1805. Jeho pozůstatkem je stojící mohutná got. věž z konce 15. stol. s erbem Berků z Dubé a Lipé. Nová kostelní loď vystavěna po r. 1807 v jiné orientaci než starší loď. Trojlodní chrámová stavba s cenným interiérem, především hlavní oltář se sochami.

Jednolodní filiální kostel byl postaven v letech 1842–1844. Dne 26. listopadu 1844 byl slavnostně vysvěcen. V r. 1855 byly zakoupeny varhany a v r. 1869 nový zvon. Před r. 2016 opraven interiér. Dne 29. 5. 2016 posvětil olomoucký arcibiskup Jan Graubner nový kamenný oltář a ambon.

Raně gotický špitální kostelík Nejsvětější Trojice ve Šternberku. První zmínka o kostelu pochází z 3. února 1376 z listiny, kterou vydal olomoucký biskup Jan ze Středy v Kroměříži.

Roku 1776 vystavěna v kaple, v letech 1935-36 přestavěna na kostel. Podoba stejná do současnosti - drobná podélná stavba, která je vystavěna podél severojižní osy. Kněžiště je odsazené, ukončené rovnoběžně. U západní zdi hranolová věž,k východní zdi přiléhá sakristie. Hlavní oltář dřevěný.

Novogotický kostel nahradil v obci starý kostel sv. Jiljí, zcela zničený požárem r. 1854. Nový kostel byl postaven v l. 1860-64, slavnostně byl vysvěcen 2. 7 .1876. Sochařská práce v průčelí je dílem vídeň. sochaře J. Heinricha. Nad vstupem erby olomouckého arcibiskupství a rodu Fürstenberků.

Pozdně barokní kostel, postavený roku 1774 pro olomoucké předměstí, přestěhované kvůli stavbě barokní pevnosti. Věž z roku 1780. Část zařízení z původní stavby. Na někdejším hřbitově několik barokních soch.

Kostel Panny Marie Pomocnice byl vysvěcen v roce 1907, vystavěn je ve stylu lidové architektury. V devadesátých letech 20. stol. prošel kostel rozsáhlou rekonstrukcí.