Turistické cíle v okolí obce Želechovice

Goticko renesanční tvrz Pročků ze Zástřizl z poč. 16. století, před r. 1580 přest. na zámek. Od r. 1623 je zámek sídlem velkostatku olomoucké kapituly. Po 30leté válce opraven a přestavěn barokně na patrovou obdélnou budovu s mansardovou střechou.

Hrad Horka je připomínán r. 1406, ale již r. 1250 jsou zmínky o jistém Pardusovi z Horky. Hrádek byl zbořen r. 1593 olomouckými měšťany. V prostorách hrádku dnes stojí kostel sv. Mikuláše z r. 1753.

Pietní místo s téměř třemi stovkami dřevěných křížů se jmenovkami vojáků různých národností padlých v 1. světové válce. Rekonstrukce dokončena v r. 2017. U lesa křížů též stojí památníky na obě světové války.

Modlitebna Církve československé husitské vznikla r. 1953 přestavbou budovy rolnické mlékárny. Kromě modlitebny byl v budově i byt pro faráře s rodinou.

Z někdejší litovelské sokolovny postavené roku 1892 byl roku 1927 zřízen Husův sbor církve Československé husitské. Slavnostní otevření se konalo 4. 9. 1927, sgrafita pocházejí od Františka Doubravy.

Zaniklá ves Hutov leží nedaleko obce Jiříkov. Kdy Hutov vznikl, není známo, je možné, že teprve v 18. stol. Osada začala upadat po vysídlení německého obyvatelstva, ale ještě nějakou dobu zde byl obydlený statek. Dnes tu jsou zbytky zdí několika domů, sklep a kaple, v okolí řada břidličných lomů.

Terénní náznaky hrádku z konce 13. století založeného rodem Hrutovců (později pánů ze Sovince). Přímé písemné zprávy o hradu nejsou dochovány. Po založení hradu Sovinec ztratil Mutkov svou základní funkci manského sídla a pravděpodobně ještě ve 14. století zanikl.

Asi 50 m dlouhá průchozí jeskyně ve tvaru podkovy vzniklá propojením dříve samostatných chodeb na počátku 19. stol. v rámci krajinářských úprav zámeckého parku. Jeskyně je volně přístupná kromě zimních měsíců, kdy slouží jako zimoviště netopýrů.

Haňovice jsou malá zemědělská obec. V centru stojí kaple zasvěcená sv. Cyrilu a Metoději. Před kaplí stojí kamenný kříž se sousoším z roku 1846, tzv. malá kalvárie.

Při východním okraji vsi stojí nepříliš známá zanedbaná kamenná kaple. O této stavbě nejsou známy žádné informace a nebývá zaznačena ani na starých či současných mapách. Na průčelí jsou zbytky zdobené fasády.

Dnes již neexistující barokní kaple neznámého patrocinia vznikla snad koncem 18. století. Roku 1924, v době zahájení výstavby nové kaple sv. Cyrila a Metoděje, se před starou kapličkou konala poslední bohoslužba a následně bylo započato s jejím rozebíráním.

U hlavní silnice v centru vesnice Červená Lhota stojí kaple se zvonicí pocházející zřejmě z 1. třetiny 19. stol. První zmínka o kapli pochází z r. 1834, kdy byla zakreslena na mapě. Před ní je kříž z r. 1823.