Turistické cíle v okolí obce Nenakonice

Nepříliš známá zděná boží muka u železničního podjezdu u obce Blatec stojí na pravé straně od silnice mezi Blatcem a Grygovem za plotem na soukromém pozemku. O stavbě nejsou známy žádné informace.

Boží muka ve Vitonicích, místní části městečka Kralice na Hané, leží při silnici do Biskupic. Pocházejí z r. 1758 a jsou státem chráněnou památkou. Jedná se o zděnou hranolovou stavbu s kaplicemi otevřenými do třech stran.

Vzhledově poměrně nezajímavá boží muka v městečku Kralicích na Hané z roku 1719, ale jedny z nejstarších v okolí, státem chráněná památka.

Pěkná a moderní boží muka se soškou sv. Ambrože, patrona včelařů, stojící v uličce za hřbitovem v Určicích.

Boží muka, jedna z mnoha drobných památek této oblasti. Snad z 2. pol. 18. stol. s malbou Nejsvětější trojice.

Zděná rozhledna (21 m, 320 m n. m.) byla postavena a otevřena pro veřejnost r. 2009. Rozhledna je součástí sportovního areálu s restaurací. Z vyhlídkového ochozu ve výšce 17 m se nabízí krásný výhled na město Olomouc, oblast Hané, Oderské vrchy, Hostýnské vrchy, Drahanskou vrchovinu či Jeseníky.

Zaniklá bratrská škola v Přerově, kde působil učitel národů J. A. Komenský. Dnes na místo upozorňuje pamětní tabulka.

Bratrská škola byla postavena v pol. 16. stol. Jednotou bratrskou. Působili zde např. Jan ze Žerotína či Jan Blahoslav. Po bitvě na Bílé hoře r. 1620 (násl. rekatolizace) byla škola uzavřena. Chátrající budova byla stavebně upravována v 19.-20. století, od r. 1992 patří mezi chráněné památky ČR.

Barokní zámek nechal postavit Pavel Karel z Kleinburgu v l. 1707–9, později byl ještě několikrát přestavěn. V r. 1945 byl zámek rozkraden, využíván jako skladiště a chátral. Od r. 1992 je v majetku hraběte Richarda Belcrediho, který jej obnovil.

Z velké části porušený reliéf tvrziště, ve svahu nad obcí Buk.

V lokalitě Vlčí doly u Smržic, později zvané též Vinohrady, bývaly od poloviny 16. století vinice. Časem zanikly a byly nahrazeny sady, které též zmizely. Záznamy o činnosti vedeny do r. 1912. Dnes dochovány jen terénní nerovnosti na polnostech.

Caesarova kašna z roku 1724. Autorem nádrže je kameník Václav Render a socha je od sochařského tovaryše Jana Jiřího Schaubergera. Stojí na místě, kde v 16. století stála kašna Spravedlnosti.