Turistické cíle v okolí obce Charváty

V l. 1863-1864 vznikl, přestavbou staršího domu, klášter sloužící k výuce dívek a v r. 1884 byl rozšířen o nemocnici. Později sloužil jako mateřská škola a domov důchodců. V l. 1996-1998 vznikl na místě původních staveb nový komplex budov domova důchodců.

Roku 1884 pro řád Milosrdných sester zakoupen dům v Mariánské ulici. Objekt byl zrekonstruován a nově byla přistavěna pseudorománská kaple sv. Františka z Assisi. Klášter zrekonstruován v devadesátých letech 20. století.

Klášter vznikl koncem 19. stol. Roku 1928 došlo k přestavbě a v r. 1935 byla přistavěna ještě budova Klauzury Sv. Františka. Ke klášteru přiléhal dětský domov tzv. Marianum. Po r. 1948 byl majetek řádu zabaven a v budovách následně vznikla škola, která je zde dodnes.

Klášter byl založen r. 1077 Otou I. Olomouckým a jeho chotí Eufemií. Benediktini byli ve 12. stol. nahrazeni premonstráty. Klášter byl opakovaně pobořen (např. r. 1241 Mongoly, r. 1642 Švédy) a opraven. V 17. a 18. stol. získal při přestavbách (projekt G. P. Tencalla) současný barokní ráz.

Poutní chrám, prohlášen za baziliku minor. 1633 zde byla vysvěcena kaple, ale Švédy byla zničena, r. 1656 na jejím místě postaven kostel. Od r. 1669 do pol. 18. st. stavěn chrám s hlavní a příčnou lodí s valenou klenbou, kopulí a 8 bočními kaplemi.

Hradisko neznámé podoby a rozsahu, osídlené již v pravěku, zastávalo významnější postavení v rámci olomoucké sídelní aglomerace v 10. a v 1. polovině 11. století. Během 2. poloviny 11. století toto místo sloužilo jako pohřebiště a v r. 1077 zde vznikl klášter.

Klobůčky, zaniklá středověká ves, původně mezi obcemi Domamyslice a Seloutky.

Náhradní správní centrum po třicetileté válce v Prostějově, za zdejší zámek – tzv. Knížecí dům.

Tvrz Kokorských z Kokor byla vystavěna snad ve 14. století pravděpodobně na ostrožně nad obcí obtékané ríčkou Olešnicí. Roku 1574 se uvádí jako pustá.

Archeologicky cenná, neporušená a v regionu ojedinělá lokalita výšinného opevněného sídliště s dochovanými relikty opevnění. Přístupnou část jinak strmé ostrožny o rozloze 0,5–0,7 ha přehrazuje obranný příkop s vnějším a vnitřním valem. Významný doklad vývoje pravěkého osídlení krajiny.

Komplex starého (1660–67, arch. P. Schiller) a nového (1721–24, arch. J. J. Kniebandl) jezuitského konviktu s kostelem P. Marie Sněžné (dnes farní). Po r. 1773 biskupským seminářem, po r. 1785 vojen. nemocnicí. Konvikt využíván Universitou Palackého.

Hradiště osídlené v mladší době kamenné a pozdní době bronzové nad říčkou Brodečkou. Rozloha asi 4 ha. V severní části zjištěn obranný val. Lokalita známá od r. 1927.