Turistické cíle v okolí obce Hrubá Voda

Jezero vzniklé v důsledku těžby štěrkopísku bylo v r. 1993 vyhlášeno přírodní rezervací a později změněno na přírodní památku. Jezero je součástí chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Důvodem ochrany území je výskyt hnízdišť mnoha druhů stěhovavých vodních ptáků a bobra evropského.

Zrekonstruovaná jednopatrová budova radnice s vížkou, podloubím, letopočtem (1825) a znakem města, při silnici Olomouc - Hlubočky, v blízkosti místního zámku.

Radnice vznikla přestavbou kupeckého domu v l. 1378-1411, věž přistavěna r. 1424. V l. 1474-91 proběhla pozdně gotická přestavba. Renesančně přestavěna v l. 1564-65 a 1601-07. V l. 1902-04 byla radnice novogoticky přestavěna (arch. G. Berger). Pův. orloj (1898) byl r. 1945 zničen a nahrazen novým.

Raně barokní radnice postavena r. 1635, přestavěna r. 1659 barokně a v 19. století novogoticky. Patrová obdélná stavba má valbovou střechu zakončenou lucernou s makovicí. Přízemí zaklenuto valeně s výsečemi, patro je plochostropé. Nad vstupem městský znak. Dosud slouží jako sídlo městské samosprávy.

Budova původně německé školy vznikla v l. 1873-1875 na místě tří středověkých domů. Nejkrásnější částí stavby je slavnostní sál dokončený r. 1892, který je na všech stěnách i na stropě vyzdoben freskami ve stylu neorenesančního dekorativismu s prvky barokního iluzionismu. Dnes kulturní památka ČR.

Kdy vznikla rychta neboli fojtství č. p. 10, stojící v nejstarší části obce Hlubočky na Náměstí Družby, není známo. Od r. 1958 je tento jednopatrový objekt národní kulturní památkou.

Salmův palác vystavěn ve 2. pol. 17. století na starších gotických domech. Barokní přestavba W. Reicha v l. 1727–28. Klasicistní podoba získána v l. 1791–92. Portál z r. 1687 od L. Seegera. Největší palácová světská stavba v Olomouci.

Pevnůstka byla postavena v 50. letech 18. stol. jako součást předsunutého opevnění k ochraně přístupových cest k městu od jihu a k ochraně stavidla k zatopení předpolí Olomoucké pevnosti. V letech 1834-1835 přestavěna a rozšířena.

Sbírkové skleníky výstaviště Flora - palmový skleník (1927-30) se sbírkami palem, banánovníků, fíkusů atd., kaktusový skleník (po r. 1960) s cca 3000 kaktusy v 700 druzích, tropický skleník mj. s vzácným leknínem Victoria regia a subtropický skleník.

Budova jezuitského semináře byla postavena r. 1675 na místě čtyř starších domů. V l. 1717–1720 budovu výrazně přestavěl Wolfgang Reich dle plánů L. Glöckela. Po 2. světové válce byla budova zabavena státem, r. 1989 byla vrácena. Dnes slouží Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého.

Barokní sloup v rozšíření šternberské Bezručovy ulice s plastikou Bolestného Krista (Ecce homo, Ejhle člověk). V relevantní literatuře se nepodařilo najít bližší údaje (doba vzniku, autor). V posledních letech opraven.

Sakrální kamenosochařská práce. Vznik 1. pol. 18. stol. Na kamenných stupních stojí trojboký sloup. Přechází v užší sloup ukončený římsou. Na sloupu je trojboký útvar znázorňující Krista s křížem, Boha Otce se zeměkoulí a holubice jako Ducha svatého. V r. 1964 zapsán do seznamu kulturních památek.