Turistické cíle v okolí obce Doloplazy

Sakrální stavba na tomto místě je v mapách doložena od 2. poloviny 18. století. Současná boží muka se sochou sv. Antonína Paduánského nesou historizující prvky. Lze tedy předpokládat, že se jedná o starou stavbu snad z 18. století upravenou kolem přelomu 19. a 20. století.

Nepříliš známá zděná boží muka u železničního podjezdu u obce Blatec stojí na pravé straně od silnice mezi Blatcem a Grygovem za plotem na soukromém pozemku. O stavbě nejsou známy žádné informace.

Černovír je bývalá obec, dnes část města Olomouce. Boží muka pocházejí z druhé poloviny 19. stol. Ve 20. stol zdevastována. Ve 21. stol. jejich obnova. Nově instalovány obrazy.

Drobná sakrální stavba z 2. poloviny 18. století postavená ve stylu vrcholného baroka. Za 2. světové války byla silně poškozena. Rekonstrukce proběhly v r. 1971 a 2017.

Zděná rozhledna (21 m, 320 m n. m.) byla postavena a otevřena pro veřejnost r. 2009. Rozhledna je součástí sportovního areálu s restaurací. Z vyhlídkového ochozu ve výšce 17 m se nabízí krásný výhled na město Olomouc, oblast Hané, Oderské vrchy, Hostýnské vrchy, Drahanskou vrchovinu či Jeseníky.

Zaniklá bratrská škola v Přerově, kde působil učitel národů J. A. Komenský. Dnes na místo upozorňuje pamětní tabulka.

Z velké části porušený reliéf tvrziště, ve svahu nad obcí Buk.

Caesarova kašna z roku 1724. Autorem nádrže je kameník Václav Render a socha je od sochařského tovaryše Jana Jiřího Schaubergera. Stojí na místě, kde v 16. století stála kašna Spravedlnosti.

Bývalá gotická tvrz, na přelomu 16.-17.století přestavěná na zámek. Od roku 1925 je stavba využívána k hospodářským účelům, dnes je v soukromém vlastnictví a je nepřístupná.

Výšinné opevněné hradisko osídlené v období eneolitu, pozdní době bronzové - době halštatské (přesněji HB, HC) je archeologicky cenná lokalita s dochovanými relikty opevnění. Archeologicky zkoumáno v letech 1984 a 1999-2000. Kulturní památka.

Hradiště Čekyně II je nedávno nalezená nevelká pravěká opevněná lokalita z období kultur lužických popelnicových polí s dochovanými relikty opevnění, kterou v r. 1999 objevil M. Plaček. Opevnění patrně mělo sloužit pouze jako příležitostné útočiště.

Původně farní a hřbitovní kostel v osadě Šírava později připojené k Přerovu. Je neznámého stáří, první datování až z roku 1496. Několikrát přestavován v l. 1682, 1718–22 a 1791. Kostel je jednolodní orientovaná stavba s půlkruhovým závěrem a štíhlou hranolovou věží v západním průčelí.