Turistické cíle v okolí obce Luběnice

Sousoší od Ignáce Matyáše Rohrbachera z roku 1724. Uprostřed socha sv. Jana Nepomuckého na podstavci a kolem ní kamenné zábradlí, na kterém v rozích stojí sochy sv. Jana Křtitele, Metoděje, Vendelína a Jana Sarkandera.

Sousoší sv. Jana Nepomuckého vystavěno v r. 1737. Ústřední postava světce bez biretu, s rozepjatýma rukama. Na boku umístěna figura starce. Na pravém koleni nahé sedící děcko. Na protější straně stojící postava anděla. U jeho nohou leží postava ďábla. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Kamenosochařská barokní práce sakrálního charakteru datovaná do r. 1740. Podstavec vysoký, na bocích volutově zesílený. Nad římsou socha sv. Josefa s děťátkem. U něj stojí andílci. Mimořádně cenné sochařské dílo. Sousoší zapsáno do seznamu památek r. 1964.

Barokní sochařská práce z dílny Filipa Jakuba Sattlera z roku 1735. Sousoší s Ukřižovaným Kristem a plačící sv. Máří Magdalenou. Umístěno ve středu cestní sítě hřbitova. Významná pohledová dominanta s druhotnou funkcí centrálního kříže v prostoru hřbitova. Prohlášeno za kulturní památku v r. 2019.

Sousoší Ukřižování pochází z r. 1864. Volně stojící kamenný kříž se sousoším. Podstavec s umělým skaliskem, z nějž vychází kříž s ukřižovaným Kristem. Po jeho stranách sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Materiál pískovec. Sousoší zapsáno do seznamu památek r. 1964.

Nejstarším údajem o špitálu je zřejmě příběh, který je kladen do r. 1637. Jediným pozůstatkem špitálu je fragment ohradní zdi, u něhož stojí socha sv. Barbory z r. 1715 od Johanna Sturmera. Socha byla vztyčena 25. května 1715 a dne 10. září 1715 ji slavnostně posvětil hradiský opat Benedikt Bönisch.

Budova barokně přestavěné renesanční staré radnice z let 1521-30 na centrálním městském náměstí. Dnes sídlo muzea.

Sporé terénní pozůstatky tvrze Arkleba ze Stařechovic z poloviny 14. století, r. 1398 již uváděna jako pustá. Dochován pouze nevýrazný pahorek jádra a stopy po okružním příkopu.

Skromné zbytky starého hřbitova z let 1849 - 1951. Dochovaná zídka a základy staveb.

Vodní mlýn poprvé zmiňovaný v roce 1437 v souvislosti se změnou majitele. Posledními známými mlynáři byli pan Kadlec, následoval pan Solař. Zrušen kolem roku 1970 a postupně devastován. Dnes výletní hospůdka a obytný dům.

Most přes říčku Hloučelu v Prostějově na Olomoucké ulici z roku 1870, postavený na starších základech. V roce 2007 byl nahrazen novým železobetonovým mostem. Socha sv. Jana z Nepomuku přemístěna na pravý břeh.

Zbytky hrádku z konce 13.století, který se nachází na území vojenského újezdu.