Turistické cíle v okolí obce Senička

Na okraji dědiny byla někdy na přelomu 18.-19. století postavena boží muka. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.

Barokní boží muka zřejmě z 18. století byla v r. 2011 rozebrána a posunuta o 2 m od krajnice vozovky na pozemek obce Ústín. Dne 2.6.2011 stavbu posvětil těšetický farář Jan Kulíšek.

Drobná zděná hranolová boží muka u cesty vedoucí do Senice na Hané vznikla snad již v 18. století. Již na I. vojenské mapování - josefském z let 1764-1783 je na tomto místě zaznačena drobná sakrální stavba, pravděpodobně boží muka. V r. 2009 proběhla rekonstrukce.

Zděná boží muka snad z konce 18. století jsou prvně prokazatelně doložena na indikační skice a císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1834.

Nepříliš známá zděná boží muka u železničního podjezdu u obce Blatec stojí na pravé straně od silnice mezi Blatcem a Grygovem za plotem na soukromém pozemku. O stavbě nejsou známy žádné informace.

Hodnotná drobná lidová architektura zřejmě z konce 18. století. Od roku 1958 jsou tato čtyřboká zděná boží muka chráněna jako kulturní památka ČR.

Boží muka z roku 1564 jako poděkování za ukončení morové epidemie. Původně stávala v Palackého ulici. Vybudována cechem soukeníků.

Boží muka z r. 1904 postavena hraběnkou z rodu Sylva-Taroucca, obnovena r. 2009 p. Obrem, majitelem muzea kočárů v Čechách pod Kosířem.

Jediná písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1690. Vystavěl ji Jan mladší ze Švábenic. Zanikla v 18.století. Podoba, ani místo kde stávala není známé.

V lokalitě Vlčí doly u Smržic, později zvané též Vinohrady, bývaly od poloviny 16. století vinice. Časem zanikly a byly nahrazeny sady, které též zmizely. Záznamy o činnosti vedeny do r. 1912. Dnes dochovány jen terénní nerovnosti na polnostech.

Caesarova kašna z roku 1724. Autorem nádrže je kameník Václav Render a socha je od sochařského tovaryše Jana Jiřího Schaubergera. Stojí na místě, kde v 16. století stála kašna Spravedlnosti.

V 16. století zde vladyka Matyáš z Hartunkova vybudoval tvrz, o jejíž podobě mnoho nevíme. Kolem roku 1700 byla renesanční tvrz přestavěna v na čtyřkřídlý barokní zámek. V 18. st. přestavěn v empírovém slohu. Od roku 1945 je zámek majetkem státu.