tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Bílovice
K roku 1446 je zmiňován prodej tvrze Bedřicha z Bílovic jistému Janovi z Kostelce. Zda šlo o opevněný dvorec či pevnou tvrz, již nejde nijak dokázat. Tvrziště a rybník se nacházely v severní části obce u domu čp. 12.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Olomoucký kraj, Bílovice
Vzácná lidová stavba. Hospodářská budova se zaklenutou předsíní se sýpkou v patře. Typický hanácký grunt našich předků. Do dnešní doby se jich zachovalo velmi malé množství. Tento grunt slouží jako obydlí a je památkově chráněn.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Březina
Hradiště Biskoupka nese částečné valové opevnění, východní prostor zaujal ve středověku Ježův hrad. Nálezy z doby kultury lužických popelnicových polí a též středověkého zaměření. Lokalita zatím nebyla podrobně zkoumána.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Bohuslavice
Jediná písemná zmínka o tvrzi pochází ze zápisu do zemských desek markraběte Jošta roku 1384. Přestože je místo známo, doposud nebylo zkoumáno archeology a nejsou ani známy jeho dějiny.
ostatní - botanická zahrada, arboretum, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc
Botanická zahrada pův. medicínsko-chirurgického učiliště byla založena r. 1787, zanikla r. 1874. Obnovena r. 1901 botanickým spolkem Botanischer Verein in Olmütz. V r. 1948 předána městu, r. 1959 se stala součástí Přír. fakulty UP. Na 0,5 ha se pěstuje přibližně 1500 druhů rostlin z celého světa.
ostatní - botanická zahrada, arboretum, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc
Botanická zahrada byla založena v 60. letech 20. stol. Zabírá část původních hradeb města, tzv. Korunní pevnůstku. Součástí zahrady je rozárium a velké alpinum. K zahradě patří skleníky, z nichž první byl postaven v l. 1927–1930. Později byly přistavěny další. R. 2006 prošla zahrada rekonstrukcí.
hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Bouzov
Hrad založený na počátku 14. století rodem pánů z Bouzova. Za třicetileté války císařským vojskem opuštěn. V roce 1645 Švédy pobořen. V letech 1895–1909 novogotická přestavba provedená velmistrem řádu německých rytířů Eugenem Habsburským.
Boží muka byla postavena někdy na přelomu 18.-19. století na křižovatce starých cest vedoucích na Nedvězí, Nemilany, Slavonín a Dub. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1833.
Zděná čtyřboká barokní boží muka z 18. století jsou prvně doložena v I. vojenském mapování – josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783. Od r. 1958 jsou spolu se smírčím křížem chráněna jako kulturní památka ČR.