Turistické cíle v okolí obce Křelov-Břuchotín

Šternberskými augustiniány v obci vybudován pivovar a zemědělský dvůr. Později zrušeny a zbourány. Zachovalý domovní portál ze zemědělského dvora instalován v parčíku mezi domy nedaleko od kostela.

První tvrz v obci je doložena roku 1382. Nová renesanční tvrz byla vystavěna v 16. stol. a v 18 stol. přestavěna na zámek. Od druhé pol. 19. stol využíván k různým komerčním účelům.

Bývalý zámek postavený po r. 1653 Waderny z Dundy. Od r. 1671 jej vlastnili Žerotínové, v 18. stol. pak Winklerové z Winkelsbergu a od r. 1768 rod Sylva-Taroucca, kteří jej vlastnili až do 20. let 20. století. V r. 1948 znárodněn. Dnes kanceláře zemědělského družstva.

Pozůstatky tvrze se zachovanou Černou věží. První zmínka z r. 1351. V 15. st. pobořeno husity, v r. 1481 opět postaveno. Pozdější renesanční podobu dali tvrzi Stvolové, kteří ji drželi od r. 1520. Počátkem 70. let 20. st. byla věž opravena.

Dřevěná zvonička se šindelovou střechou pochází zřejmě z r. 1830. V r. 1939 byl vyměněn šindel. V r. 1952 praskl zvonek a ještě téhož roku byl opraven ve zvonárně Michera v Brně-Husovicích. V r. 1965 byl znovu vyměněn šindel. Poblíž stojí dřevěný kříž z r. 1836 a zděná boží muka.

Držovická tvrz existovala před rokem 1368. Zanikla po husitských válkách. V průběhu své existence byla velmi žádaným zbožím, o čemž svědčí spousta písemných záznamů. Její přesná poloha a podoba však není známa.

V r. 1342 ves držel vladyka Nedvídek z Dubčan. Zřejmě již v té době vznikla tvrz. V r. 1446 se uvádí jako zpustlá. Ve 2. polovině 15. stol. byla sice obnovena, ale r. 1545 byla opět pustá. Při čištění rybníka byly údajně objeveny sklepy, silné zdi a dubové kůly, které snad pocházely ze staré tvrze.

V lokalitě Dubový kopec u Velkého Kosíře jsou pozůstatky nedokončeného slovanského hradiště (asi ze 6. stol.). Objeveno r. 1973 archeologem V. Dohnalem. Částečně zkoumáno.

V domě trávil část dětství, u své babičky Anežky Skládalové, básník Jiří Wolker. Na průčelí domu je nástěnná deska s básníkovou bustou odhalená 30. června 1935. Architektonicky nevýrazná vila pocházející z 2. poloviny 19. století je kulturní památkou.

Dům litovelského soukenického cechu byl postaven ve 30. letech 15. století. Od roku 1668 špitál, nejprve vrchnostenský, poté městský. Po roce 1945 archiv, od roku 1998 městská knihovna.

Dům Štěstí ze 13. století je bývalý kanovnický dům se zahradou a zajímavou otevřenou kaplí. Později spojen s druhým kanovnickým domem tzv. Vikárkou, též ze 13. století. V místě byly objeveny nálezy z Velkomoravské doby.

Dům postaven na základech dvou starších středověkých domů. V pol. 19. stol. za majitelů Jana Zvěržiny a Terezie Schwabové byla do průčelí domu vsazena plastika koně a od té doby se vžil název dům "U Černého koně" nebo "U Černého koníčka"