Turistické cíle v okolí obce Cakov

Jedna ze zajímavých a málo známých vojenských staveb před městem Prostějovem. Vojenská pozorovatelna, která sledovala severní předpolí města.

Tvrz postavili před r. 1406 zástavní držitelé páni z Vildenberka. Poč. 16. stol. byla výrazně rozšířena, patrně Jiřím Lhotským z Ptení a jeho synem Vítkem. Po r. 1714 byla připojena Libštejnskými z Kolovrat k jejich panství a přestala sloužit jako sídlo. Po r. 1945 zestátněna a postupně chátrala.

Doba vzniku architektonicky nevýrazné výklenkové kaple stojící při jihovýchodním okraji Cakova není známa. Ve výklenku s mříží jsou sošky Panny Marie a sv. Josefa s Ježíškem.

Výklenková kaplička, patrně z počátku 19. stol., se smírčím křížem, snad někdy z 16. - 17. stol. druhotně umístěným, v její nice jsou kulturními památkami.

Volně stojící výklenková kaplička sv. Františka je hodnotnou sakrální stavbou údajně z počátku 17. století. Od roku 1958 je památkově chráněna.

Kaplička u osady Pinda je prvně prokazatelně doložena ve III. vojenském mapování - Františko-josefském z let 1876-1878. V půlkruhově zaklenuté zamřížované nice na čelní straně kapličky je umístěn obraz sv. Jana Nepomuckého.

Výklenková kaplička a smírčí kříž spolu tvoří jeden památkový soubor. Smírčí kříž je dokladem jedné z forem výkonu trestu zřejmě z 16.-17. století. Výklenková kaple je drobnou lidovou architekturou sakrálního charakteru z počátku 19. století.

Barokní zámek na místě starší tvrze nechali vystavět v l. 1679–1705 Bukůvkové z Bukovky. Další majitelé, Mitrovští z Nemyšle, ho r. 1772 přestavěli v pozdně barokním slohu. Koncem 20. stol. byl zámek rekonstruován a dnes slouží jako SOU zemědělské.

Vyhlídkové místo 610 m n. m. nedaleko obce Kladky poprvé zmiňované kolem roku 1330.

Statek na samotě nad obcí, první písemné zprávy jsou z první pol. 20.století. V 80.letech vznik cvičného dostihového závodiště. V r. 1989 Zámeček navrácen původním majitelům. Po prodeji objekt vyrabován. Po revitalizaci vybudován jezdecký areál, probíhá zde zemědělská prvovýroba a agroturistika.

Návesní barokní kaple neznámého patrocinia je prvně prokazatelně doložena na mapě z r. 1834, ale jistě vznikla mnohem dříve. Stavba sloužila jako zvonice a ke konání májových pobožností, ale mše se zde nekonaly. Barokní kaple zanikla někdy v polovině 20. století.

O želechovické tvrzi není příliš známo. Uvádí se totiž pouze jednou, a to v r. 1349, kdy ji Bohuš ze Ždánic prodal svému bratrovi, olomouckému arciděkanovi Vítkovi. V 15. stol. byl majetek připojen k pňovickému panství. Tím tvrz ztratila význam zeměpanského sídla a beze stopy zanikla.